Zápis z debaty ohledně zákona je zkrácen o formální náležitosti, originál zde.
94.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 961/ – prvé čtení
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová (ČSSD)
Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v poslední době hodně mluvíme o tom, jak naše společnost stárne a přitom jeden z receptů, jak této výzvy jednadvacátého století čelit, je zvýšení porodnosti. A zároveň každý expert na rodinnou politiku ví a je to prokázáno četnými mezinárodními studiemi, že nejlepší krok jak pomoci mladým rodinám s dětmi mít více dětí nebo mít vůbec děti, je dostupná předškolní péče zejména pro ty děti mladší tří let. Těch motivačních věcí je spousta, ale nicméně skutečně je prokázáno, že pokud budou mít rodiče možnost vybrat si zda chtějí dlouho pečovat nebo naopak brzy slaďovat práci a rodinu, tak to má největší a nejvyšší pozitivních dopad na porodnost. Ukazuje se to skutečně dlouhodobě. Proto mám velkou radost, že jsme se dostali k prvnímu čtení návrhu nebo novely zákona o dětských skupinách, nově jeslí, a musím říct, že to znění, které dnes budeme projednávat, je opravdu poctivě vydřený a velmi komplikovaný kompromis na úrovni naší koaliční vlády. Smyslem zákona je, abychom měli systémovou, kvalitní, ale také finančně dostupnou péči pro nejmenší děti, a to nejenom pro ty z bohatších rodin, ale skutečně pro všechny rodiny, které chtějí slaďovat práci a rodinu. Myslím si, že se to podařilo a hlavním důvodem této novely je zavedení stabilního, předvídatelného státního financování, protože jak všichni víte, brzy končí financování z evropských zdrojů z evropských fondů a my jsme se zavázali, že po ukončení tohoto programového období najedeme právě na to financování ze státního rozpočtu.
Neznamená to ale, že rezignujeme na financování z evropských zdrojů. Naopak, celá řada inovací, které do toho zákona zavádíme, nám má zajistit, a já už o tom vyjednávám se svým evropským protějškem panem komisařem Schmitem, aby financování z evropských zdrojů bylo nadále možné, ale na jiné bázi. To znamená, ne na bázi, že se vypíše výzva a pak se jednotlivé projekty hlásí – to je velmi komplikovaný, administrativně náročný proces. Ale přáli bychom si, aby v podstatě, pokud tato novela zákona bude přijata, tak aby všechny jesle, všechna zařízení, která splňují podmínky, aby dostávala pravidelně dotaci a my bychom si to pak v rámci jednotlivých rozupočtových kapitol přeposílali. Nebyl by to ten systém, že všichni soutěží v řádu sekund o dotace, ale byl by to stabilní systém. A je to na dobré cestě, jak jsem mluvila s panem komisařem Schmitem. Ale uvidíme. Dokud není dojednané vše, není dojednané nic. To je opravdu na evropské úrovni.
Takže smyslem této novely zákona je mít stabilní systém a zachovat maximum dětských skupin tak, aby nemusely končit, aby nemusely zanikat, a zároveň, aby tato péče byla dostupná pro rodiče.
Takže teď je potřeba nastavit systém, který bude vhodný pro všechny rodiny. A důležité je, protože mnohé z vás ten název jesle irituje, že se nevracíme k tomu starému systému, ale bereme si vlastně pojem, který je srozumitelný pro většinu obyvatelstva a který je běžně užívaný i v západní Evropě. Asi nemusím zmiňovat, že Krippe, creche nebo nursery, jsou pojmy, tzn. jesle, které fungují v celé západní Evropě a každý okamžitě ví, o co se jedná.
Před pár lety byl pro rodiče malých dětí hlavní problém najít místo ve školce, ta situace se vyvíjí tak, jak jde čas. A silné ročníky odrostly a teď je potřeba skutečně budovat síť pro děti mladší tří let. Ukazuje se také, mohu vám pak poskytnout přesná čísla, že většina dětí v dětských skupinách jsou mladší tří let. To je totiž to, co nám chybí. Ale stále je důležité a to nepřestanu zdůrazňovat, že potřebujeme svobodu volby. To znamená, ať si vyberou rodiče nebo rodiny, zda chtějí slaďovat, nebo pečovat. A myslím si, že náš současný systém, to jediné, co mu chybí, tak je právě podpora těch, kteří mají menší děti a chtějí i pracovat i mít rodinu.
Od 1. ledna v rámci novely zákoníku práce začnou fungovat sdílená pracovní místa, tzn. podpora částečných úvazků. A jesle mají být ten poslední díl v celém tom puzzle.
Tak, co se mění v návrhu nebo v té novele, co zavádíme? Zavádíme možnost jeslí pro děti od šesti měsíců do tří let, resp. ne přesně do tří let, protože ne všechny děti se narodí tak, aby mohly mít první den po třetích narozeninách 1. září. Ale zavádíme to do srpna po třetích narozeninách. Zde je návaznost na školský zákon a na garanci míst v mateřských školách pro tříleté děti. V jeslích bude jedna pečující osoba na šest dětí, u těch největších jeslí maximálně osm dětí na jednu pečující osobu, ale s výjimkou toho, že pokud bude ve skupině jedno dítě mladší jednoho roku, tak bude kapacita omezena jen na čtyři děti na jednu pečující osobu.
Co se bude také měnit a přijde nám to hodně důležité za těch několik let zkušeností s fungováním dětských skupin, tak zavádíme standardy kvality, které bude kontrolovat Ministerstvo práce a sociálních věcí, a povinné další vzdělávání pečujících osob. Je to v řádu osm hodin ročně a jednou za dva roky chceme také osvěžovat u pečujících osob kurz první pomoci pro malé děti. Pečující osoby budou muset mít zdravotnické minimum, které reflektuje potřeby nejmenších dětí. Nově proto vznikne profesní kvalifikace chůva pro děti v jeslích, která bude zaměřena na vývoj a zdraví dítěte do tří let. Myslím si, tak jak jsme to s jednotlivými členy sociálního výboru v posledních měsících konzultovali, že zde u té kvalifikace je ještě největší prostor pro diskusi. A já si myslím, že coronakrize nám ukázala, že zdravotníky potřebujeme zejména ve zdravotnických zařízeních a jsem zde ochotna, pokud to bude podpořeno napříč naší koalicí, jít ještě na drobné úpravy tak, aby skutečně ten zákon vyhovoval všem.
My jsme za Ministerstvo práce a sociálních věcí předali návrh kvalifikačního a hodnotícího standardu a Ministerstvo školství nyní vytváří novou profesní kvalifikaci, která má být hotova nejpozději do konce února. Také připravujeme možnosti proplácení této rekvalifikace v tom celém systému. V neposlední řadě najdete nebo také revidujeme sankční mechanismus tak, aby děti a rodiče měli velmi vysokou jistotu ochrany svých dítek v tom zařízení. Vycházíme opět z několikaleté zkušenosti provozu a fungování dětských skupin. V minulých letech jsme na ministerstvu zažili celou řadu, desítky různých situací, které nás opravdu překvapily. A já osobně se domnívám, že ten sankční mechanismus je opravdu velmi potřeba, v tuto chvíli v podstatě žádný nemáme. Jde nám zejména o dobře nastavené smlouvy o poskytování služby, jejich dodržování a také dodržování standardů kvality. Co se týká časového rámce, tak novela počítá s účinností od 1. července příštího roku. Ano, už je to velmi blízko, proto budu ráda, když podpoříte návrh na zkrácení lhůt. A nové financování jeslí/dětských skupin má být zajištěno od 1. ledna roku 2022.
Všechna zařízení, která vzniknou od léta příštího roku, se již budou muset řídit novými pravidly. Stávající dětské skupiny budou mít tříleté transformační období, tzn. do konce srpna roku 2024. To podle nás představuje dostatečný časový prostor pro přizpůsobení na nové podmínky. To ať se jedná o věk dětí, název toho zařízení, tzn. jesle, a kvalifikaci pečujících osob. Zároveň po tuto dobu bude Ministerstvo práce a sociálních věcí všem zřizovatelům, ať už dětských skupin, nebo jeslí, poskytovat veškerou podporu. Členové sociálního výboru vědí, že máme už několik let funkční evropský projekt na implementaci dětských skupin v krajích. Máme velmi osvědčené zkušené koordinátory, koordinátorky v každém kraji a ti mají za sebou každý z nich zkušenost se zřízením desítek dětských skupin a v té činnosti budou pokračovat, protože to opravdu všem usnadňuje život a dětské skupiny nám pak rostou jako houby po dešti a myslím si, že to chceme.
Finančně, jestli vás to zajímá, jak to bude finančně, dnes jsou dětské skupiny financovány z evropských peněz, jak už jsem zmiňovala, částkou zhruba 9 800 korun na místo. Ono se to liší, je to 9 100 až 9 900 korun. Ale nejčastější interval je 9 800. A celková dotace dnes v tom dnešním systému může klesat podle naplněnosti a nemocnosti. Což se ukázalo dle našeho názoru jako největší slabina celého toho systému. Protože ta dětská skupina je pak bita na tom, že to dítě je nemocné, má méně peněz. Sice rozumíme, že se to nedá predikovat, kdy bude dítě nemocné, bude to často zejména v zimním měsících, výpadku příjmů, ale zároveň to je jakýsi mechanismus, který vede k tomu, že je poptávka po starších dětech. Protože čím starší dítě, tím méně nemocné, logicky. Takže to chceme změnit.
Nově dostanou poskytovatelé měsíční normativ na dítě. Výši normativu bude každoročně stanovovat vláda svým nařízením nebo usnesením. Pozor, ty konkrétní částky nejsou součástí novely a budou se odvíjet od podoby schválení tohoto zákona. Zároveň od toho vyjednávání s Evropskou komisí. A očekáváme, že k tomu budeme mít diskusi na vládě v březnu, dubnu příštího roku, podle toho, jak se vyvine legislativní proces této novely. Základním principem ale nebude již reálná docházka, jako je to dnes, ty její nevýhody jsem zmiňovala, ale smlouva s rodiči. Protože nemůžeme rodiče trestat za to, že dítě je nemocné. Čím menší dítě, tím nemocnější – asi to nemusím opakovat.
Nově také zavádíme příspěvek na stravování po vzoru soukromých mateřských školek ve výši deset korun denně na dítě. Celkově by systém stál zhruba 1,4 miliardy korun ročně při současné kapacitě 16 tisíc dětí. Já si myslím, že je to ta nejlepší investice, protože rodiče těchto dětí mohou pak pracovat, tím pádem nepřichází o kvalifikaci, mohou se rozvíjet, platí daně, odvádějí i další finanční prostředky do státního rozpočtu a pro stát je tato bilance i u těch nejníže příjmových velmi pozitivní, tzn. že to je výborná investice nejenom do těch budoucích generací, do zvyšování porodnosti, ale je to také pozitivum pro státní rozpočet. Myslím, že to všichni známe a není potřeba zacházet do dalšího detailu.
Už jsem zmiňovala, že budu usilovat o vyjednávání peněz z Evropské unie, ale ne ve formě těch soutěžních projektů jako doposud, protože to je obrovská administrativní zátěž pro dětské skupiny resp. jesle. Představujeme si to spíše tak, že Ministerstvo práce a sociálních věcí bude příjemcem toho balíku peněz a bude finanční prostředky přerozdělovat tak, jak stanovuje zákon, tj. všem, kdo splní podmínky, zajistíme jistotu, stabilitu a předvídatelnost toho financování.
Při vyjednávání o novém programovém období kohezní politiky jsme tento postupný přechod a plán alespoň částečného využití evropských prostředků na financování i stávajících dětských skupin a jeslí nastínili. Tato novela je, myslím si, pro všechny zřizovatele dostatečnou zárukou na efektivní vynaložení evropských peněz a toho postupného přechodu na národní financování, takže se to i Evropské komisi líbilo a uvidíme, jak se bude celá ta situace vyvíjet. Udělám pro to financování maximum, protože to uleví státnímu rozpočtu.
Ještě jedna věc, kterou jsem zmiňovala a která, si myslím, je klíčová pro rodiny s malými dětmi, a to je finanční dostupnost jeslí. Nejčastější poplatky za dětskou skupinu jsou v tuto chvíli asi 3 200 korun, v Praze je to zhruba 5 800 korun. Je to velmi drahé a je to ta nejčastější výtka rodin proti dětským skupinám, protože představte si, že máte dvě děti a za každé platíte 5 800 korun. To jsou prostě horentní částky a je to bez jídla. Takže k tomu přicházejí ještě obědy. Často i přes to financování z evropských zdrojů se poplatky za dětské skupiny vyšplhají až na částku 15 tisíc korun. Bez jídla. To jsou prostě horentní sumy. A jak říkám, to je nejčastější výtka vůči dětským skupinám. Proto musí být ta finanční dostupnost pro všechny rodiny, nejenom pro některé vyvolené. Ten hlavní parametr novely zákona – a my jsme celý ten zákon takto postavili – kvalita, systém, dostupnost nejenom místní, ale také finanční. Nově chceme zavést tedy strop příspěvků od rodičů, aby byla služba skutečně dostupná. A o té výši bude rozhodovat každoročně vláda společně s výší normativu.
Já myslím, že takto na úvod jsem popsala a nastínila všechny parametry toho zákona. My jsme se několikrát s většinou členů sociálního výboru k tomuto návrhu zákona sešli. Myslím, že spoustu věcí jsme si vysvětlili, a proto vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, prosím o podporu této novely zákona v prvním čtení a těším se na případnou diskusi. Děkuji.
Už jsem zmiňovala, že budu usilovat o vyjednávání peněz z Evropské unie, ale ne ve formě těch soutěžních projektů jako doposud, protože to je obrovská administrativní zátěž pro dětské skupiny resp. jesle. Představujeme si to spíše tak, že Ministerstvo práce a sociálních věcí bude příjemcem toho balíku peněz a bude finanční prostředky přerozdělovat tak, jak stanovuje zákon, tj. všem, kdo splní podmínky, zajistíme jistotu, stabilitu a předvídatelnost toho financování.
Při vyjednávání o novém programovém období kohezní politiky jsme tento postupný přechod a plán alespoň částečného využití evropských prostředků na financování i stávajících dětských skupin a jeslí nastínili. Tato novela je, myslím si, pro všechny zřizovatele dostatečnou zárukou na efektivní vynaložení evropských peněz a toho postupného přechodu na národní financování, takže se to i Evropské komisi líbilo a uvidíme, jak se bude celá ta situace vyvíjet. Udělám pro to financování maximum, protože to uleví státnímu rozpočtu.
Ještě jedna věc, kterou jsem zmiňovala a která, si myslím, je klíčová pro rodiny s malými dětmi, a to je finanční dostupnost jeslí. Nejčastější poplatky za dětskou skupinu jsou v tuto chvíli asi 3 200 korun, v Praze je to zhruba 5 800 korun. Je to velmi drahé a je to ta nejčastější výtka rodin proti dětským skupinám, protože představte si, že máte dvě děti a za každé platíte 5 800 korun. To jsou prostě horentní částky a je to bez jídla. Takže k tomu přicházejí ještě obědy. Často i přes to financování z evropských zdrojů se poplatky za dětské skupiny vyšplhají až na částku 15 tisíc korun. Bez jídla. To jsou prostě horentní sumy. A jak říkám, to je nejčastější výtka vůči dětským skupinám. Proto musí být ta finanční dostupnost pro všechny rodiny, nejenom pro některé vyvolené. Ten hlavní parametr novely zákona – a my jsme celý ten zákon takto postavili – kvalita, systém, dostupnost nejenom místní, ale také finanční. Nově chceme zavést tedy strop příspěvků od rodičů, aby byla služba skutečně dostupná. A o té výši bude rozhodovat každoročně vláda společně s výší normativu.
Já myslím, že takto na úvod jsem popsala a nastínila všechny parametry toho zákona. My jsme se několikrát s většinou členů sociálního výboru k tomuto návrhu zákona sešli. Myslím, že spoustu věcí jsme si vysvětlili, a proto vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, prosím o podporu této novely zákona v prvním čtení a těším se na případnou diskusi. Děkuji.
Poslankyně Lenka Dražilová (zpravodajka, ANO)
Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vzhledem k tomu, že na 12.40 máme zařazený bod a vidím, že jsou přihlášení nějací diskutující, tak se omezím opravdu na krátké shrnutí. Paní ministryně představila novelu velmi podrobně, takže za mě jenom:
Základní cíle návrhu zákona – a sice stanovit podmínky péče v malém kolektivu při péči o nejmladší věkovou skupinu dětí, tj. pro děti od šesti měsíců v kolektivu maximálně čtyř dětí. Dále upravit fungování dětských skupin s cílem flexibilizovat jejich provoz, zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a odstranit problémy, které v dětské skupině vznikají dík současné právní úpravě služby. Dále od 1. 7. 2021 ukotvit změnu názvu dětských skupin na jesle, jak již zde bylo řečeno, a zavést stabilní financování jeslí ze státního rozpočtu za účelem zvýšení dostupnosti služeb péče o děti.
Finanční podpora jeslí z národních zdrojů je koncipována jako mandatorní výdaj z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí v podobě příspěvku na provoz pro všechny evidované služby na daný kalendářní rok, které o příspěvek požádají. O finančních dopadech zde již mluvila paní ministryně.
Takže jenom na závěr. Smyslem návrhu je tedy zajištění dostatečné kapacity míst pro nejmenší děti v zařízeních předškolní péče. Zajištění finanční dostupnosti zařízení předškolní péče. Zvýšení kvality poskytovaných služeb a samozřejmě také podpora slaďování rodinného a pracovního života.
Já se domnívám, že kolem novely bude ještě hodně diskusí, nicméně vás prosím o její propuštění do druhého čtení.
Poslanec Jan Čižinský (zvolen na kandidátce KDU-ČSL)
Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem si tady dělal poznámky, co tady zaznělo. Zaznělo tady, že cílem je systémová kvalitní a finančně dostupná péče, že cílem je jistota, stabilita a předvídatelnost, dostatečná kapacita. S tím, si myslím, všichni souhlasíme. Problém je, že to, co je tady předkládáno, bohužel jde částečně úplně opačným směrem. A já se to pokusím tady teď zdokladovat.
Ta novela zákona je potřeba, protože dětským skupinám v následujících měsících a letech končí financování z evropských fondů. To je také důvod, proč nedává žádný smysl navrhovat zamítnutí, protože tím bychom nic nezískali, tím bychom naopak o dětské skupiny přišli. Takže je potřeba vyřešit jejich budoucnost. Ale způsob, jakým ji chce vyřešit předkládaná novela, je nešťastný a nepřijatelný. Problém není v tom, jestli se budou jmenovat zařízení dětské skupiny nebo jesle. Problém je v nastavení parametrů a podmínek a v tom, že zcela nesystémově se ruší to, co bylo velmi pracně budováno, a důsledkem bude právě nedostatečná kapacita.
Provozovatelé dětských skupin přeměněných na jesle budou podle návrhu zatíženi přísnými pravidly a kontrolami. Budou muset mít např. šatny, přesně stanovený počet toalet určené velikosti, oddělené prostory na spaní nebo místnost na prádlo. (Pozn. Štěpánka Mašlárová: toto není pravda, viz následující komentář Jany Maláčové.) To jsou náklady, kvůli kterým – a to je velmi důležité a možná by bylo dobré, kdyby paní ministryně naslouchala (ministryně je v rozhovoru se zpravodajkou)… To jsou důvody, kvůli kterým budou muset rodiče v malých obcích, ale také bohužel ve velkých městech, které jsou již postaveny a nelze tam jesle postavit, v blokové struktuře prostě nepostavíte jesle, které vyhoví hygienickým požadavkům, a nebo za takových nákladů, že v současné koronavirové nebo finanční krizi to prostě nebude možné, tak tito rodiče budou muset na jesle zapomenout. To znamená, máme tady novelu, která řekne, že dětské skupiny nebo jesle nebo prostě že rodiče dětí na malých obcích a ve velkých hotových městech nebo městských částech nebudou mít přístupnou péči o děti.
Doposud byly dětské skupiny od značné části – a teď se bavím hlavně o těch prostorových požadavcích – oproštěny. Větší dětské skupiny, pokud nové požadavky splňují už dnes, budou mít zase problémy vybudované kapacity naplnit, protože podle návrhu novely budou moci pečovat pouze o děti do tří nebo čtyř let věku, ale zájem je v mnoha regionech – a skutečně mluvím ze zkušenosti – primárně ve věkové skupině tři až pět let.
Další otázka je personální zajištění chodu jeslí. Personál podle předlohy bude muset mít kvalifikaci zdravotníka, lékaře, chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky nebo nově zavedenou kvalifikaci chůvy pro jesle. Pro tuto kvalifikaci, pokud vím, v tuto chvíli neexistuje akreditace, přitom noví poskytovatelé jeslí mají podmínky odborné způsobilosti začít splňovat už od začátku roku 2022. Pokud jde o zdravotníky, těch už je teď nedostatek.
Naproti tomu v dětských skupinách doposud mohou pracovat také pedagogové. Často se jedná o bývalé učitele, učitelky v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Nevím o tom, že by to v praxi přinášelo nějaké problémy. Nerozumím tomu, proč mají být nyní diskvalifikováni. Skupiny také nebyly zatíženy nadměrnou byrokracií, kterou nyní novela přináší. Díky tomu mohl mít personál více času na samotnou péči o děti.
A pak je tu otázka financování. Ministerstvo ve zhodnocení dopadů na státní rozpočet počítá s příspěvkem maximálně 7 500 korun měsíčně a zastropování příspěvku od rodičů ve výši třetiny minimální mzdy. To by k dnešnímu dni znamenalo, že dětské skupiny mohou získat maximálně 12 367 korun měsíčně na dítě z obou zdrojů, což bohužel u velké části z nich nepostačuje k pokrytí nákladů.
Dále bych se chtěl zmínit o dětských skupinách versus mateřských školách. Chtěl bych se zastavit u myšlenky, že děti starší než tři roky patří do mateřských škol, ne do dětských skupin, respektive jeslí. Tato teze předkladatele jasně vyplývá z toho, že děti starší tří let z péče v jeslích vylučuje. Nejprve pár čísel. Ve školním roce 2018/2019 minimálně 12 800 dětí v celé naší zemi nebylo přijato k předškolnímu vzdělávání. 73 % ekonomicky neaktivních žen ve věku 25-49 let uvádí jako důvod své ekonomické neaktivity péči o dítě či o zdravotně postiženého dospělého. To je vysoko nad průměrem Evropské unie, který je 37 %. Tyto údaje jsem převzal ze závěrečného shrnutí zprávy RIA, která je součástí předkladu novely. Za této situace není divu, že si dětské skupiny našly místo především tam, kde chybí místa v mateřských školách.
Tady bylo zmíněno, že dětské skupiny rostly jako houby po dešti. Nejsem si úplně jistý, jestli to bylo zmíněno tady kladně, nebo záporně, ale za mě a za ty rodiče dětí to bylo dobře, že dětské skupiny rostly jako houby po dešti. Provozovatelé i rodiče je vnímají jako alternativu a příležitost pro individuální přístup k dětem. Umožňují také rodičům dřívější návrat po mateřské nebo rodičovské dovolené na trh práce a podporují jejich částečné i flexibilní pracovní úvazky. A tady právě máme co dohánět. V dětských skupinách bývají menší počty dětí než v mateřských školách. Mediánová hodnota kapacit dětské skupiny v České republice je 13 dětí. Jsou tedy dokonce vhodnější pro děti se speciálními potřebami. V mateřských školách je to 24 až 28 dětí. U některých zejména zdravotních problémů je umístění dítěte v mateřské škole v praxi občas i vyloučeno. Předností dětských skupin oproti jiným zařízením pro předškolní děti docela trefně shrnuje text, který bych rád odcitoval:
„Dětské skupiny představují flexibilní službu, která poskytuje péči a výchovu dětem v menších skupinách s důrazem na individuální přístup. Flexibilita služby spočívá zejména v tom, že dětské skupiny přizpůsobují svoji otevírací dobu potřebám rodičů. Dětské skupiny jsou také věkově heterogenní, v jedné skupině tak mohou být například sourozenci různého věku. Nespornou výhodou je již zmíněná individualizovaná péče, nižší počet dětí na pečující osobu, přičemž jsou zároveň respektovány požadavky a přání rodičů na výchovu dítěte.“ Tento text není od nějakých lobbistů, je to napsáno ve zprávě, která je k tomuto materiálu, ve zprávě RIA.
Na začátku října jsem oslovil všechny dětské skupiny v České republice e-mailem s prosbou o názor na chystanou novelu. Dostal jsem odpovědi od 150 provozovatelů, někteří reprezentují více dětských skupin. Pouze jedna dětská skupina odpověděla, že jsou spokojeni. 149 dětských skupin, a jak říkám, někteří reprezentují více dětských skupin, ten záměr transformace na jesle odmítli, nesouhlasí s ním. Většina z nich uvádí, že v případě novely provoz ukončí. Jak chceme zlepšit dostupnost, když donutíme to, co tady bylo vybudováno pracně za miliardy korun, když je donutíme skončit a budeme budovat nový systém?
Pokud navrhovaná změna bude pro část dětských skupin likvidační, a k tomu určitě dojde, prostě v malých obcích a ve větších městech není možné vybudovat šatny, protože prostě není kde. Takže otázka je, v jaké míře k tomu dojde, a budou ohrožena pracovní místa těch, kteří jsou dnes v dětských skupinách zaměstnáni, i těch, kteří tam nebudou moci umístit své děti. Nebo to dopadne tak, že řešení řidičům nabídne šedá ekonomika. Ovšem vyvedení péči o děti do oblasti šedé ekonomiky je právě to, co novela říká, že sleduje, aby tomu tak nebylo.
Pokud má tedy návrh zákona ambici reagovat na aktuální potřeby v oblasti podpory sladění pracovního a rodinného života prostřednictvím zajištění místně i cenově dostupných kvalitních služeb péče o předškolní děti, cituji z důvodové zprávy, tak jsem si jist, že bez přijetí zásadních pozměňovacích návrhů to směřuje k pravému opaku. Otázka, kterou chci závěrem položit, je jednoduchá. Proč chceme rušit něco, co funguje? Současný koncept, do kterého se investovalo mnoho práce i mnoho peněz z evropských i národních zdrojů, se osvědčil. Využívají ho rodiče více než 15 tisíc dětí, kteří na mnoha místech kvůli nedostatečným kapacitám jiných zařízení nemají žádnou jinou možnost. Za spoustu peněz jsme tu vybudovali něco, co je funkční. Všichni jsou s tím spokojeni, je po tom velká poptávka. Proč to teď bořit a začít stavět něco jiného? Každý dobrý manažer ví, že co funguje, do toho se nesahá.
Jak jsem řekl na začátku, změna zákona je nutná už kvůli změně financování, ale nerozumím tomu, proč nezachovat dětské skupiny v současné podobě, nenajít na ně takový model fungování a financování, který bude únosný pro jejich provozovatele, pro rodiče i pro veřejné rozpočty a klidně vedle budovat nový systém jeslí a v jiných dětských skupin, ale bez toho, aniž by ten současný systém byl zbořen.
Shrňme tedy. Tato novela, pokud bude přijata, tak jak je navržena, bude pohromou pro lidi, kteří žijí v malých obcích a ve velkých městech v již hotových čtvrtích. Bude to znamenat pro mnoho žen a rodin veliké finanční komplikace, protože najednou ty děti přestanou mít možnost využívat právě péči v těch dětských skupinách. Bohužel cílem této novely, tak jak je navrhována, není zajistit péči o děti, ale ušetřit peníze. A to je skutečně v tuto chvíli něco zcela nepřijatelného. To znamená, tu novelu je potřeba přepracovat. Je třeba ji přepracovat tak, aby to, co tady bylo vybudováno, mohlo pokračovat a samozřejmě klidně vedle toho budujme nový systém. Tomu nikdo bránit nebude. Ale tak, jak je to navrženo, to skutečně nepovede k cíli, který byl deklarován, to znamená, zajistit systémovou, kvalitní a finančně dostupnou péči. Ta péče prostě nebude, a když nebude, tak nebude ani kvalitní, ani finančně dostupná. A omlouvám se, ale tato novela, pokud bylo záměrem zajistit jistotu, stabilitu a předvídatelnost, tak tato novela naopak říká všem: nemůžete se spolehnout na to, že když něco vybudujete, že to bude udržitelné. Toto skutečně je velmi nešťastný vzkaz: když se spolehnete na finance z evropských peněz a pak bude potřeba to financovat z národní rozpočtu, tak to, co vybudujete, můžete hodit do koše, protože my to chceme úplně jinak a je nám jedno, že se to celé zahodí. Skutečně toto je nepřijatelné. Nerozumím tomu, proč není možné stávající systém udržet a vybudovat klidně systém nový. A tam by měly směřovat pozměňovací návrhy. Děkuji.
Poslanec Aleš Juchelka (ANO)
Dobrý den, vážené poslankyně, vážení páni poslanci. Já jenom budu reagovat na svého ctěného kolegu skrze vás, na pana Čižinského. V zásadě máte pravdu. My jsme ale v tuto chvíli uprostřed nějakých jednání, kde vlastně v rámci druhého čtení budeme pozměňovacími návrhy tuto novelu měnit, protože se také samozřejmě některým poslancům nelíbí. Ta jednání už nějakým způsobem probíhala poté, co tato novela byla představena nám poslancům.
Takže se bude samozřejmě jednat o kvalifikaci, samozřejmě o věkové hranici, počtu dětí, o financování a o zastropování, jestli vůbec ano anebo ne. To všechno máme nějakým způsobem v plánu a budeme pokračovat i na výboru pro sociální politiku.
To jsem chtěl říci panu Čižinskému, který mě neposlouchal v tuto chvíli, a trošičku ho uklidnit, že v plánu nějaké pozměňovací návrhy rozhodně jsou pro to, abychom dětské skupiny nejlépe zachovali v tom statu quo tak, jak je podporovala Evropská unie. Děkuji.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová
Já v reakci na poslance Čižinského. Krásně jste to přečetl, bohužel, … Já vás vezmu do nějaké dětské skupiny nebo do jeslí, protože tvrdit, že se musí nově zavádět šatny, pro boha živého. Šatny už tam jsou dneska podmínka. To samé ty standardy na záchodky a tak dále. Je tam celá řada nepřesností v tom vašem úvodním slově. Já navrhuji, protože už máme jenom, tuším, 25 minut, že s vás vezmu stranou a vysvětlím vám, co v tuto chvíli funguje a co se mění, protože se většina vašich výroků nezakládala na pravdě.
Jinak to dotazníkové šetření, které jste zmiňoval, já jsem ho viděla. To byla předpřipravená šablona, protože vtipné bylo, že naše ministerské dětské skupiny tu předpřipravenou šablonu dostaly také k vyplnění, takže bych se od něho neodpíchávala. Ale ráda vám vysvětlím, co se mění v tom návrhu. Snižujeme věk o půl roku, zavádíme stabilní financování a dáváme možnost rodičům, aby si pohlídali kvalitu. To jsou ty základní změny a nikdo nechce dětské skupiny likvidovat. Pane poslanče, já jsem na rozdíl od vás u vzniku dětských skupin v roce 2014 a 2015 byla. Je to moje srdeční záležitost a nikdo dětské skupiny nechce likvidovat, pouze je chceme vylepšit. Děkuji.
Poslanec Jan Čižinský
Děkuji. Já chci jenom zareagovat. Jako starosta městské části jsem člověk, který zřizuje dětské skupiny a vím, že budeme muset končit, protože tak, jak je to navrženo, ty malé dětské skupiny nebude možno dál provozovat. Tak to prostě je.
Poslankyně Olga Richterová (ODS)
Děkuji za slovo. Vzbudilo to emoce. Já to zkusím maličko zklidnit, protože ta situace, o které mluvil předřečník, pan kolega Čižinský, je myslím, velmi specifická. Domnívám se, že hovořil o tom, že jsou mikrojesle. Ještě jednou, zkusím velice rychle. Myslím si, že pan kolega Čižinský mluvil zejména o mikrojeslích. Co se týče komplikací s malými dětskými skupinami, tam bych také ráda, aby si to s námi paní ministryně vyjasnila, to zachování rozmanitosti u těch dětských skupin je něco, co je ohroženo, ale celkové fungování za nás ohroženo není. Je potřeba tu novelu projednat, je potřeba přistoupit k diskusi o pozměňovacích návrzích, za Piráty máme čtyři konkrétní, a je potřeba zohlednit, že tady jsou tři zájmy: Rodiče, provozovatelé, popřípadě zřizovatelé, a pak celý systém, stát jako celek. A tohle musíme vyvážit. Takže ještě jednou. Já nechci prodlužovat debatu, protože musíme ten zákon teď pustit dál. Tlačí nás čas s dalšími pevně zařazenými body.
Ráda bych, abychom ještě zvážili povinnosti, týkající se vzdělávání, protože nyní by například nemohly dětské skupiny zakládat kvalifikované učitelky v mateřských školkách. To dávám jako příklad něčeho, co bychom za Piráty rádi změnili. Dávám také ke zvážení ten název. Rádi bychom nechali dětské skupiny jako takové, nepovažujeme za nutné vracet se k jeslím takzvaně. Také pro větší města je důležité nemít tam to zastropování příspěvku, i když chápu tu motivaci paní ministryně, ale znovu bych se o tom bavila. Jakmile je pevně definováno, že jde o neziskové organizace, oni z toho nemůžou mít zisk, prostě pokryjí náklady a nic dalšího nemohou, tak prostě tam, kde jsou vyšší nájmy, a dětské skupiny jsou často v nájmu, tak potřebují zohlednit výšku nájmů v těch příspěvcích. A co se týče limitu věku dětí, tak chceme, aby tam zase byla možnost individuálního pokračování u těch rodičů, kteří chtějí, aby jejich dítě pokračovalo v té dětské skupině, aby tedy i starší děti mohly do toho zahájení povinné školní docházky, nejenom do tří let věku včetně. Ale to jsou věci, o kterých – věřím – se budeme bavit dál. Velmi ráda bych se účastnila jednání na ministerstvu k těm podmínkám pro ty malé dětské skupiny.
Celkově vás, kolegyně a kolegové, žádám o to, abychom to pustili do dalšího čtení. Je potřeba to projednat velmi rychle, abychom poskytli tu jistotu provozovatelům, kterou nyní absolutně nemají. Děkuji za pozornost.
Poslanec Petr Beitl (ODS)
Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové. Na úvod musím omluvit kolegu Honzu Bauera, který si vystoupení k dětských skupinám připravoval, ale pracovní povinnosti mu neumožnily se před vás postavit, takže to dělám za něj.
Jako konzervativně laděnému člověku se mi příčí představa půlročních nebo ročních miminek v kolektivním zařízení, a to jakémkoliv. Ale současně velmi chápu, že je po tomto typu péče poptávka. Kladu si ale otázku, proč se na místo další regulace raději nepodíváme na to, jak rodiče řeší hlídání takto malých dětí v současnosti a proč se ministerstvo nesnaží zákonnou úpravou reagovat na reálný život.
Já osobně jsem na rozdíl od paní ministryně u hlasování o dětských skupinách v minulém volebním období nebyl. Respektuji ale ODS, politickou stranu, která jejich vznik a fungování vždy podporovala, a to nejen slovy. Možná už to v běhu let zapadlo, ale byla to ještě vláda Petra Nečase, která s návrhem na zakotvení dětských skupin přišla, jen ho nestihla uvést v život. A byla to ODS, která teto záměr podporovala i z opozičních lavic, když dětské skupiny dostala na starost sociální demokracie a tehdejší ministryně Marksová.
V červnu roku 2014 paní ministryně obhajovala dětské skupiny těmito slovy, cituji.“ Tento navrhovaný zákon zavádí vlastně nový typ služby, který spočívá v hlídání a péči o dítě v takzvané dětské skupině. Cílem je rozšířit stávající spektrum služeb péče o děti o další možnosti. Není to žádná konkurence mateřským školám, je to alternativa.“ A to byla jedna z mála věcí, ne-li jediná, na které jsme se mohli s paní ministryní Marksovou shodnout. Dětské skupiny jsme podporovali nikoliv proto, že zrovna chyběla místa ve standardních školkách. Ani proto, že bylo zrovna možné na dětské skupiny účelově čerpat evropské peníze. Podporovali jsme je proto, že dětské skupiny vnímáme vedle školek spojených se spádovými obvody za rozumnou a přístupnou alternativu pro rodiče, kteří:
1. chtějí hlídání pro své děti volit podle svých vlastních preferencí,
2. chtějí mít děti blízko své práce nebo přímo na pracovišti,
3. případně hledají jinou alternativu, třeba kvůli specifickým potřebám svých dětí.
Tady chci mimochodem připomenout, že v dětských skupinách často nalézají oporu rodiče dětí s různými handicapy.
Bohužel současná paní ministryně Maláčová vidí dětské skupiny zjevně jinak. Dětské skupiny pro ni nejsou alternativou ke školkám a považuje za nesprávné udržovat u dětí nad tři roky dvojkolejný systém. Návrh, který její ministerstvo připravilo, dětské skupiny ve stávající podobě osekává, omezuje a komplikuje jim život. Dá se říci, že tento návrh dětské skupiny ničí. A dělá to hned několika způsoby, a protože tady už to zaznělo, tak jen krátce. Snižuje jejich finanční podporu, a tím pádem i schopnost platit provozní náklady tím, že zastropovává platbu do rodičů, přestože jsou v principu neziskové, zpřísňuje kvalifikační požadavky, takže mnoho dětských skupin pravděpodobně přijde o personál, omezuje dotaci na menší děti, takže starší sourozenci budou muset nuceně přecházet do jiných zařízení a zpřísňuje další pravidla jejich provozu. A jako třešničku na dortu, přejmenovává dětské skupiny na jesle. Pokud dětská skupina název jesle nepoužije, má být dokonce potrestána finanční pokutou.
Rodiče ale nepotřebují vychovávat, nepotřebují, aby je stát chránil novou regulací. Oni sami nejlépe vědí, kam a proč své děti vodí a umí se rozhodnout pro místo, kde jejich děti tráví čas, zatímco oni pracují. Navíc skutečně nevím o tom, že by v dosavadním provozu dětských skupin existoval problém. Naopak se přirozeně ujaly, vznikají flexibilně tam, kde je poptávka a rodiče jsou s nimi spokojeni. Nevidím jediný důvod, proč by stát měl strkat nos do věcí, které podle současné legislativy fungují dobře.
Pokud bychom zákon v předložené podobě schválili, docílíme jediného. Vyženeme rodiče, kteří dnes služeb dětských skupin využívají, do soukromých školek, kde budou platit mnohem vyšší částky. A jsem přesvědčen, že si nepolepší ani stát. Protože tímto zákonem omezíme možnosti rodičů a tím pádem zkomplikujeme návrat do práce mnoha daňovým poplatníkům.
To všechno se děje jenom proto, že došly evropské finance a vláda nechce ve financování dětských skupin pokračovat. A tak se tváří, že tu vzniká něco nového a pro rodiče příznivého. Bude se to staronově jmenovat jesle a vytáhne to trn z paty rodičům nejmenších dětí. Jenže je to podvod. Protože sice budeme míst jesle, ale nebudeme mít dnešní dětské skupiny. Dámy a pánové, mě tento přístup velmi mrzí a mrzí mě o to víc, že by stačilo, aby vláda dodržovala svá vlastní rozhodnutí.
Už v roce 2017 přijala usnesení číslo 654 – O koncepci rodinné politiky, kterým se ukládá realizovat mikrojesle a současně po ukončení financování z Evropského sociálního fondu zajistit dlouhodobé financování dětských skupin z národních zdrojů. Vláda tedy žádné zadání k transformaci dětských skupin na jesle nedala. Zaznělo jen jasné zadání na nastavení financování z národních zdrojů. Tomu se ale v předloženém návrhu věnuje v zásadě jen jeden paragraf.
My jsme si samozřejmě vědomi obrovského časového presu, do kterého nás vláda dostala. Financování prostřednictvím Evropského sociálního fondu končí a je třeba zajistit přechod na financování ze státního rozpočtu a včera už bylo pozdě. Na druhou stranu vláda opětovně ukázala, že když chce, umí jednat rychle. A to nejen u covidových zákonů, ale i u běžné legislativy. Naposledy například u poslední insolvenční novely, kterou zveřejnila v pátek a už ve středu byla po jednání vlády ve Sněmovně.
Je to zodpovědnost této vlády, aby okamžitě vyřešila další fungování dětských skupin a pokud jsou důvody, proč to udělat nechce, tak je to opět její zodpovědnost to rodinám vysvětlit. My se nechceme nechat vydírat. Odmítáme měnit koncept dětských skupin jen na zařízení pro nejmenší děti. Celý ten zákon je špatný, ani při nejlepší vůli neopravitelný a zcela nadbytečný. Povede k zániku dětských skupin a poškodí rodiče i děti, které do nich docházejí.
Proto ať se vláda k návrhu vrátí, proškrtá ho a vrátí ho v podobě, která bude řešit výhradně financování a ekonomický provoz dětských skupin. ODS je pak připravena pro něj zvednout ruku klidně i ve zrychleném legislativním režimu.
Tedy na závěr. Navrhujeme vrátit návrh vládě k přepracování. Současně vyzýváme vládu, aby v co nejkratším termínu předložila zákon v podobě, která bude řešit výhradně financování dětských skupin, ale nebude je měnit na regulované jesle pouze pro nejmenší děti. Pokud budeme v příští vládě, mohu slíbit, že prostředky na provoz dětských skupin vyčleníme, protože podpora rodin a svobodná volba rodičů při výběru péče o vlastní děti bude naší absolutní prioritou. Děkuji za pozornost.
Poslankyně Věra Kovářová (STAN)
Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych jen chtěla na úvod říci, že jsem v minulém volebním období tady byla a pomáhala jsem z opozice právě s kolegy prosadit zákon o dětských skupinách. Tak jen na začátek chci říci, že jsem – a klub STAN – jsem podporovatelem dětských skupin. To nám ovšem nebrání v tom, abychom se vymezili a provedli kritiku některých bodů v tomto zákoně. Na úvod jen podotýkám, že zákon propustíme do druhého čtení s tím, že buď po dohodě s paní ministryní a ostatními kolegy a kolegyněmi připravíme pozměňovací návrhy, buď takové, které půjdou napříč ve shodě, nebo některé, které se budeme jednotlivě snažit prosadit.
Myslím, že tady zazněla celá řada výhrad a je jasné, že dětské skupiny plní svoji roli. Já jsme se tehdy rozhodla pro podporu dětských skupin ze dvou důvodů. Prvním důvodem bylo to, že v regionech okolo velkých měst nebyla absolutně místa v mateřských školách a dětské skupiny byly rychlým řešením pro zajištění kapacity mateřských škol. A to také z toho důvodu, že to neznamenalo pro zřizovatele mateřských škol velké finanční náklady.
Druhým důvodem bylo to, že v malých obcích zase nemohli zřídit mateřskou školu, protože neměli dostatečný počet dětí a v posledních letech vznikla celá řada dětských skupin, které jsou právě v těchto malých obcích. Proto si myslím, že to je právě jeden z důvodů, který bychom měli napravit a umožnit mít dětskou skupinu i do věku šesti let v malých obcích a to z toho důvodu, aby nemusely děti odjíždět a mohly zůstat ve své obcí.
Paní ministryně na mě tlačí, abychom prošli hlasováním ještě dnes. Ukazuje na mě, že tři minuty. Myslím si, že veškeré důvody, které jsme chtěli vyjmenovat, zazněly jak od pana poslance Čižinského, tak od paní poslankyně Richterové. Já tedy vyhovím paní ministryni a své vystoupení ukončím a doufám, že ve druhém čtení se shodneme na pozměňovacích návrzích, které budou řešit ony nejtěžší problémy a nejpalčivější problémy tohoto zákona.
Protože dětské skupiny mají u nás místo. Celá řada lidí se věnuje právě práci v dětských skupinách a umožňuje rodičům zajistit buď kapacitu v předškolním vzdělávání nebo také alternativu. A doufám, že paní ministryně mi vyhoví u některých pozměňovacích návrhů tak, jako já jsem jí dnes vyhověla a končím tímto svoji řeč. Děkuji za pozornost.
Hlasování
Hlasování o vrácení předloženého návrhu na návrh poslance Petra Beitla: návrh nebyl přijat.
Hlasování, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru: návrh byl přijat.
Návrh, aby byla zkrácena lhůta pro projednání ve výboru na 30 dnů: návrh byl přijat.