Adaptace dětí s odlišným mateřským jazykem

Česká republika je dlouhodobě atraktivní zemí pro zahraniční zaměstnance, kteří se sem často stěhují s již založenou rodinou a dětmi. Častější jsou v poslední době i situace uzavření manželství mezi cizincem a Češkou nebo cizinkou a  Čechem. S tím souvisí i vzrůstající počet dětí, které buď mluví česky málo nebo vůbec. Jak se s takovými dětmi vypořádat ve Vaší školce či jeslích?

Téma pro Vás zpracoval: Bc. Nikolay Demyan, Mezinárodní školka a jesle Sugar Cube

Komunikace je základ

Každý rok v září se na prahu školky Sugar Cube objeví rodiče, kteří se ptají v různých jazycích: “Jak to máme udělat, aby naše dítě mluvilo česky?” Nemusí se jednat o cizince – jak již bylo naznačeno, vzrůstá počet bilingvních rodin, kde se na dítě mluví dvěma (nebo více) jazyky. Pokud nepatří mezi tyto jazyky čeština, má dítě v klasické mateřské škole v Česku problém s porozuměním a komunikací.

Komunikace je základní pilíř porozumění si. Jako provozovatel školky od rodičů zjišťujete potřeby dítěte, s jejich potomkem pak navazujete kontakt a dáváte následně rodičům zpětnou vazbu o pokroku dítěte.

Ve snaze urychlit proces osvojení dalšího jazyka se nezřídka rodičům doporučuje na dítě mluvit jazykem prostředí, tedy česky. Tato představa je ovšem mylná, protože rodiče jednak nemusí ovládat češtinu na dostatečně kvalitní úrovni, jednak tímto mohou způsobit dítěti zmatek a stres. Školka ale naopak musí dbát na to, aby dítě co nejdřív pochopilo, že tady se na něj mluví česky.

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem

Nesmírnou výhodou je znalost cizího jazyka, avšak ne každá školka může si dovolit rodilého mluvčího cizího jazyka nebo osobu s pokročilou úrovní. Dnes je jako cizí jazyk hojně rozšířena angličtina, do Prahy přijíždí rusky nebo španělsky mluvící cizinci. Muzete se setkat i s takovými jazyky jako je čínština, tamilština nebo portugalština.

Při prvotní komunikaci s rodiči je prospěšné si zjistit, jakým jazykem mluví doma, zda dítě už nějaký cizí jazyk umí (třeba angličtinu) a jestli nebude vhodné na začátek docházky vytvořit pomocný slovníček s nejpoužívanějšími slovy (pozdrav, potřeby apod.). Neposlední místo v dnešní době hrají technologie, takže se nebojte použít ani Google Translate.

Velmi osvědčená metoda je použití obrázkových kartiček. Obvykle se na nich zobrazují denní aktivity školky a dítěti můžete vysvětlit následující dění. Kartičky se ale používají jen u starších dětí, ktere již rozumí obrázkům. Kartičky nejen ukazujeme, ale připojujeme pohyb a projev. Tj. pokud na kartičce vyobrazeno např. mytí rukou, dítěti nejen ukážeme kartičku, ale řekneme také „Jdeme si mýt ruce“, zapojíme pohyb a nakonec dojdeme k umyvadlům. Tímto dítěti vytváříme mentální mapu, kde spojujeme slova („Mýt si ruce“) s určitým děním.

Někdy je vhodné použít i rodnou řeč dítěte, pokud máte zrovna někoho, kdo by mohl na dítě promluvit v jeho mateřštině. Sníží se tím jeho stres, dítě nemusí neustále být ve střehu a lépe si může vytvořit kladný vztah k novému jazyku. Má to ale úskalí – musíte dbát na to, aby dítě nevytvořilo s onou osobou „tichou dohodu“, že spolu budou mluvit jen v jeho mateřštině. Dítě směřuje k osvojení nového jazyka jemně, ale jistě a cílevědomě.

Zásadní je neverbální komunikace, hlavně u dětí mladších 3 let. Pro osvojení řeči je nutné dbát na výraznější, z pohledu dospělého občas až přehnaný projev. Při každodenní činnosti na děti nejen mluvíme, ale i ukazujeme, zapojujeme mimiku a gesta, artikulujeme výrazněji. Vhodná se jeví i jednoduchá rétorická cvičení, jako jsou jazykolamy nebo písničky.

Jak na to?

U dětí s odlišným mateřským jazykem často pozorujeme nejen lehce opožděný vývoj řeči, ale třeba i mírnou regresi již osvojených návyků stolování, hygieny a společenského chování. Dítě je vystaveno nelehkému úkolu – musí se naučit druhý jazyk. Někdy se stane, že si musí osvojit oba jazyky zároveň, což vytváří značnou zátěž na psychiku. Proto v bilingvním prostředí musíte dbát na dodržení denního režimu, nesmírně důležité jsou fyzické aktivity a odpočinek.

Nezapomínejte ani na zapojení dítěte do aktivit školky, ve kterých dochází k rozšíření slovní zásoby, procvičení paměti a simulaci různých situací. Je žádoucí, aby dítě s odlišným mateřským jazykem bylo zapojeno ne jako pasivní divák, ale jako aktivní účastník. Musíme brát v potaz i povahu dítěte a nabízet takové aktivity, ve kterých se může něčím projevit. Z hlediska osvojení si jazyka zažívání pocitu úspěchu je jedním ze základních motivačních principů.

Podávejte včas informací rodičům o pokroku dítěte a naslouchejte jim. Často se od nich totiž dozvíte, že dítě už začalo mluvit česky doma (třeba jen některá slova), i když  ve školce dítě neřekne za den ani slovo. Váš cíl je podpořit tento proces a vytvořit kladný vztah dítěte k jazyku.

Jak již bylo zmíněno, neverbální komunikace hraje nezbytnou rolí v osvojení si nového jazyka. Příjemnou atmosféru lze vytvořit přes úsměv, pochvalu, podporu a radost i z drobných úspěchů dítěte.

Na závěr je třeba říct, že je vždy nutné řídit se podle aktuální situace. Můžete se setkat s dítětem, které česky nemluví, ale projevuje ohromné nadšení ze všeho, co se děje ve školce. Naopak se může stát, že dítě, které doma češtinu slyší denně, si přeje komunikovat v jiném jazyce (obvykle v mateřštině matky). Podstatné je vytvoření příjemného prostředí, které povzbuzuje v dítěti touhu učit se novým věcem.