TZ: Alternativy v péči o děti do 3 let

V rámci současné celospolečenské debaty vedené pod heslem „patří dvouleté děti do školky?“, jejímž cílem je zrušení garance míst v mateřských školkách pro dvouleté děti, se zcela vytratilo řešení ostatních forem péče o děti do tří let.

Nejen rodiče, ale ani odborná veřejnost není zcela informována o současných legislativních možnostech provozování zařízení pro děti předškolního věku. V probíhajících diskusích zaznívá často slovo jesle.  Je třeba zdůraznit, že jesle jakožto zdravotnická zařízení spadající pod resort Ministerstva zdravotnictví, ukončily svou činnost k 31. 12. 2013. Jaké mají tedy (kromě MŠ, které dvouleťáky přijímají na bázi dobrovolnosti) rodiče možnosti, pokud jsou nuceni vrátit se do práce předtím, než jejich dítě dosáhne tří let?

Zaprvé jsou to zařízení, která jsou provozována na základě živnosti vázané, tedy soukromá zařízení, která mohou pro komerční účely používat libovolný název: miniškolka, školka, školička, jesle, jesličky, klubík apod. Je nutné zdůraznit, že tato zařízení – mimo hygienické požadavky a požadavku živnostenského zákona na odborného garanta, nemusejí splňovat žádné další požadavky na kvalitu péče. Není zde tedy například určen minimální počet pečujících osob nebo jejich kvalifikace.

Zadruhé jsou to dětské skupiny, které jsou upraveny zákonem 247/2014 Sb. V současné chvíli dle registru MPSV funguje celkem 540 dětských skupin o celkové kapacitě 6 910 dětí. Dětské skupiny poskytují celodenní péči o děti ve věku 1 – 6 let. Zákon mimo hygienické požadavky např. stanovuje max. počet dětí na 1 chůvu a jejich kvalifikaci.

Dětské skupiny fungují již 4 roky a jejich vznik i provoz je financován především z prostředků Evropského sociálního fondu, ovšem jejich fungování je spojeno s celou řadou problémů

1/ Nejistota financování dětských skupin po ukončení financování z prostředků EU

Díky grantům z ESF jsou dětské skupiny finančně dostupné pro rodiče a zároveň samotné zřízení dětské skupiny je dostupné pro provozovatele, jimiž jsou nejčastěji malé neziskové organizace. Ačkoli do podpory vzniku a provozu dětských skupin investovala Evropská unie 4,5 miliardy korun, není v současné chvíli jasné, jak budou DS financovány po ukončení této podpory, tedy již za něco málo přes dva roky.

V současné chvíli se úhrada rodičů za celodenní docházku v některých regionech pohybuje i kolem 1.000,-Kč za měsíc, což činí provoz bez dotací neudržitelným. Bez dalšího financování budou dětské skupiny muset výrazně zdražit své služby, čímž se stanou nedostupnými pro rodiče, případně rovnou ukončit svůj provoz.

2/ Nerovnoměrné rozvrstvení dětských skupin

Při rozdělování evropských dotací není nikterak zajištěno rovnoměrné rozvrstvení dětských skupin napříč regiony.  A tak např. v Karlovarském kraji existují pouze 3 dětské skupiny, zatímco v Praze jich je rovných 100.

3/ Nejasný pojem „dětská skupina“

Oproti mateřským školám, které tento název musí závazně používat, dětské skupiny tuto povinnost nemají. A tak ačkoli rodiče vodí své děti do dětské skupiny, může ji provozovatele nazývat např. jesličkami, školkou nebo klubíkem. To je pro samotné rodiče zcela matoucí.

4/ Požadavky na kvalifikaci pečujících osob

Zákon stanovuje požadavky na kvalifikaci pečujících osob – chův, které musí splňovat ke dni nástupu do zaměstnání. Na rozdíl od sociálních služeb či mateřských škol tak musí mít chůvy již vzdělání ukončené, tedy de facto pro ně platí přísnější podmínky než v MŠ. Zatímco ředitelka MŠ může přijmout zaměstnance, který si vzdělání teprve dodělává, provozovatel DS takového pracovníka přijmout nemůže. Před jeho nástupem mu musí umožnit absolvovat (a často i uhradit) 160hodinový kvalifikační kurz chůvy. Další vzdělání pečujících osob zákon neřeší, stejně tak akreditace kurzů dalšího vzdělávání pro chůvy není možná.

5/ Nejednotné hygienické požadavky

Ačkoli hygienické požadavky na prostory dětských skupin do 12 dětí řeší zvláštní vyhláška, v praxi se dětské skupiny často setkávají s obtížemi. Nejednotné postupy pracovníků hygienických stanic napříč celou ČR diskriminují nebo naopak zvýhodňují některé provozovatele. Jak je možné, že na jednom konci republiky vyžaduje hygienička po provozovateli zvláštní lednici na použité pleny a na druhém konci stačí oddělený uzavíratelný odpadkový koš?

6/ Nejednotné požadavky na technické řešení

Nejednotnost pocítily dětské skupiny i v případě aplikace stavebního zákona. Některé dětské skupiny byly před zahájením provozu nuceny provést změnu užívání svých prostor, jiné dětské skupiny provozují bez tohoto požadavku. Roli často nehraje ani to, zda jsou dětské skupiny provozovány v rodinném domě, kanceláři nebo bytě. Liší se také požadavky hasičského záchranného sboru.

Pojďme se bavit o tom, jak vytvořit lepší alternativy předškolní péče pro děti mladší tří let, než jsou klasické mateřské školy. Pojďme usilovat o to, aby dětské skupiny, které jsou rodinného typu s počtem 1 pečující osoba na 6 dětí, byly dostupným, státem finančně podporovaným a kvalitním zařízením pro rodiče, kteří se s ohledem na to, že své děti a svou situaci znají nejlépe, prostě takto rozhodli. 

Daniela Vašíčková
předsedkyně Family and Job
www.mojedetskaskupina.cz