Nelze slovem vyjádřit pozitivní vliv dětí na seniory, říká aktivizační pracovnice Seniorcentra Pohoda

Mezigenerační setkávání jako přínos pro obě strany

V minulosti bylo zcela běžné, že rodiny se postaraly o své blízké ve stáří, více generací bydlelo ve stejném domě a prarodiče, když už nemohli pracovat, pomáhali s výchovou dětí. Babičky a dědečkové už jsou zkušení, a tak mohli s výchovou potomků velmi pomoci. Naopak děti braly jako zcela samozřejmou součást života, že s nimi tráví čas starší generace.

Bohužel však tyto vazby již nejsou běžné a zdá se, že v dnešní době se vytrácí běžná spolupráce a harmonie mezi generacemi. Přitom důležitost právě těchto vazeb je pro obě strany nevyčíslitelná. Vždyť kde se mají děti naučit úctě ke stáří? Jak mají vědět, že seniory bolí klouby a potřebují si sednout v autobuse? Kritizujeme dnešní mládež, ale nedáváme jim příležitost k poznání. Pouze přímým kontaktem se seniory získají děti zkušenosti.  Tím, že s nimi tráví čas, zjistí, že věci jsou úplně jinak, než jak se jim může zdát. Právě zkušenosti jsou tím největším darem, jaký může senior dětem dát. Děti se naučí trpělivosti, zjistí, že ne každý senior je nepříjemný, že je potřeba starším lidem pomáhat a naopak si vážit jejich rad, nebo se nad nimi aspoň zamyslet. V neposlední řadě je pro děti velmi přínosné vyprávění ze života seniorů, jelikož si z minulosti mohou vzít spoustu poučení, které mohou v životě později uplatnit. Nejzásadnějším přínosem je získání respektu a úcty ke stáří a povědomí o tom, jak život běží, že začíná a také končí.

Mezigeneračním setkáváním ale nezískávají pozitivní zkušenosti pouze děti. Samozřejmě i pro seniory je setkávání s dětmi velmi přínosné. Nejpřínosnější je to v organizacích typu domov pro seniory, kde senioři zůstávají sami bez každodenního kontaktu s rodinou. Za některými chodí rodina méně často, za někým častěji, ale stále zde nedochází ze strany rodiny k přirozenému kontaktu každý den. Senioři poté v těchto typech zařízení mohou upadat do depresí, musí se medikovat a tím se rozjíždí kolotoč nepříznivých vlivů z institucionalizované péče.

Dětská skupina Pohoda

Některé domovy seniorů spolupracují se školkami nebo dětskými skupinami a pořádají pravidelná setkání (například v Praze v rámci projektu 2 generace), ale tyto snahy nemohou být tak účinné jako to, když je dětská skupina přímo v domově pro seniory. V České republice se význam takového spolupráce teprve objevuje, tudíž domovy takto fungující bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky. Jedním z takových domovů je Seniorcentrum POHODA o.p.s. v Dubí, Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem.

Řídíme se u nás zásadou, že kontakt s dětmi je jednou z nejlepších věcí pro zkvalitnění života seniora. Někomu se může zdát, že péče o tělesnou stránku seniora je postačující. Pravdou ale je, že hlavním důvodem problémů, které seniory trápí, je psychika. I proto se snažíme seniory v našem Domově především aktivizovat. A kdo nejlépe a přirozeně seniory aktivizuje? Samozřejmě, že děti. Nelze slovem vyjádřit pozitivní vliv dětí,“ říká Pavla Šulcová, sociální pracovnice v Seniorcentru.

Tím, že máme dětskou skupinu přímo v Seniorcentru Pohoda, senioři potkávají děti i několikrát denně, ale samozřejmě se zúčastňují i dalších společných aktivit a akcí. Není nad to, když seniorovi, který vše neguje a má depresi, najednou vykouzlí úsměv na tváři malá tříletá holčička, která si hraje s míčem,“ usmívá se paní Šulcová a dodává: „Svět seniorů se najednou zbarví do světlejších odstínů, je barevnější, veselejší, najednou zase život dává smysl a má cenu ještě za něj bojovat. Naši senioři znají všechny dětičky, vědí, kdo si pro ně chodí, pravidelně na ně čekají, nosí jim dobroty, ale samozřejmě s nimi dělají i činnosti jako např. procvičování jemné motoriky, procvičování kognitivních funkcí a další zásadní věci, které mají velký vliv na jejich zdraví a na jejich psychiku. Něco vyrábět s dětmi, nebo si hrát hry, zpívat, tancovat, přece má smysl nebo ne? Bez dětí by některé naše babičky a dědečky možná něco bavilo, ale rozhodně by nedali do aktivit tolik energie a snahy.

Dětské skupiny v domovech pro seniory jako příklad dobré praxe

Právě pozitivní motivace k činnosti (ať už fyzické či psychické) podle paní Šulcové vede k udržení či zlepšení zdraví, prevenci zhoršení kognitivních funkcí (a tím i demence) a má i spoustu dalších pozitivních zdravotních vlivů. „Právě děti jsou nadějí našich seniorů na další život a náš tým v Seniorcentru Pohoda je moc rád, že mají pozitivní vliv na kvalitu jejich životů,“ usmívá se a dodává: „Proto doufáme, že podpora dětských skupin nejen v těchto zařízeních neustane.“

Podobný způsob fungování má několik dětských skupin v celé České republice – jsou to například dětské skupiny Korunka a Mlýnek, které fungují v Domovech pro seniory Centrin ve Zruči nad Sázavou a Unhošti, nebo dětská skupina Brouček v Alzheimercentru Zlín.

Dětské skupiny, které mají zájem o mezigenerační aktivity, mohou navázat spolupráci s domovy, které jsou v jejich blízkosti. Například děti z jeslí Little Heroes jednou měsíčně navštěvují domov pro seniory Sue Ryder. „V prosinci jsme se společně s babičkami a dědečky z domova zúčastnili vánoční besídky. Děti i senioři se pobavili u vystoupení baletky a kouzelnice,“ říká ředitelka dětské skupiny Ivana Varbanovová. „Jindy chodíme jenom tak na návštěvu, nebo společně něco vyrábíme. Je trochu obtížnější se do domova s našimi malými dětmi dostat a musí nás být vždy více dospělých, ale stojí to za to,“ dodává.

Zpracovaly:

Bc. Pavla Šulcová, sociální pracovnice Seniorcentrum Pohoda
Ing. Štěpánka Mašlárová, Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí