Dvouleté děti nepatří do školky?

Patří dvouleté děti do školky? A co do dětské skupiny? Bc. Šárka Kraftová se s námi podělila o svůj názor matky, chůvy a ředitelky dětské skupiny.

Jsem matkou. Do narození svého syna jsem pracovala s lidmi a byla jsem v jednom kole. Najednou jsem se ocitla doma –  sama, jen s malým dítětem. Čas jako by se zastavil. Věnovala jsem mu veškerý čas a péči a troufám si říct, že jsem ho vychovala dobře. Ještě před dovršením druhých narozenin jsem si začala hrát s otázkou, jaké by to bylo, kdybych se mohla zařadit zpět do pracovního života, a to alespoň částečně.

A právě v té době se mi naskytla možnost začít pracovat v dětské skupině jako chůva. Svého syna jsem si mohla brát s sebou, což bylo tím nejlepším řešením. Spolu – a přeci v práci. Začala jsem tak poznávat nový druh zařízení, který jsem dosud neznala.

Dnes pracuji v dětské skupině již přes rok. Poznala jsem mnoho dětí a mnoho rodičů. S každým rodičem přišel nový důvod, proč umisťují děti do naší skupinky. Jsou rodiny, které k tomu vede finanční situace. Jsou matky, které chtějí dítěti umožnit kontakt s vrstevníky a vlastně je tak trochu připravit na to, že jednou budou muset chodit do předškolního zařízení.

Co na nás rodiče nejvíce oceňují? Čas! Čas, který můžeme věnovat dětem, čas, který věnujeme samotným rodičům. Ti, kteří mají starší sourozence ve státních mateřských školách, si pochvalují i to, jak s rodiči řešíme prakticky vše, co se jejich dětí týká – ze školek tento přístup obvykle neznají.

Myslím si, že opravdu není vhodné strčit malé, dvouleté děti do velkého kolektivu starších dětí, které už přeci jen mají jiné potřeby. V tomto mají dětské skupiny obrovskou výhodu – chůvy se mohou dětem více věnovat, mají více prostoru přizpůsobit péči individuálním potřebám, mají čas se s dětmi pomazlit, povídat si…

Dále je potřeba říci, že jen zlomek přihlášených dětí – a jsou to převážně již děti tříleté, navštěvuje naši dětskou skupinku každý den. Rodiče upřednostňují zkrácenou docházku, převážně 2 až 3 dny v týdnu, mnoho dětí navštěvuje jen dopolední program. A to je přeci ten důvod, proč tu jsme – maminky mají mít při mateřské dovolené možnost si přivydělat zkráceným úvazkem, aby s klidným svědomím, že je o jejich děti postaráno tak, jak nejlépe umíme, mohly odejít do zaměstnání.

Jako matka naprosto chápu i ty maminky, které k nám přicházejí s požadavkem „jen na jedno dopoledne v týdnu, prosím“. Každá, i když své děti milujeme, prostě potřebujeme na chviličku vypnout! Užít si nákup bez křiku, udělat doma větší úklid a třeba si i zajít s kamarádkou na kafe. A ne všechny máme tu možnost, aby nám v takové chvíli vypomohla babička nebo jiný rodinný příslušník…

Na umisťování dvouletých dětí do mateřských školek se tedy můžu podívat jak z pohledu matky, tak z pohledu chůvy a v současné chvíli i z pohledu ředitelky dětské skupiny. Jako matka rozhodně preferuji individuální péči v menším kolektivu vrstevníků (což právě dětská skupina splňuje). Jako chůva si troufám říci, že ani leckteré tříleté děti nejsou připraveny na pobyt v mateřské škole. Jako ředitelka jsem přesvědčena, že dětské skupiny, kde o děti pečujeme v menším kolektivu, mají do budoucna obrovský potencinál. Poptávka v naší skupince silně převyšuje naše kapacitní možnosti.

                                                                                                                                                       Autor: Bc. Šárka Kraftová