Jak je to s náklady na provoz dětských skupin? A počítá s nimi novela zákona o jeslích?

Zajištění stabilního a předvídatelného financování dětských skupin/jeslí – to je dle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové jedním z hlavních cílů novelizace zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Novela podle ní zajistí, že jesle budou v České republice růst jako houby po dešti a vytvoří síť regionálně i finančně dostupných zařízení péče o děti od 6 měsíců do 3 let.

Aby tomu tak bylo, musí mít stávající provozovatelé dětských skupin možnost se jednoduše transformovat na jesle a případní noví zájemci o založení jeslí musí mít motivaci nové jesle založit. Ačkoli nadšení a zájem o předškolní vzdělávání a péči o nejmenší je nutností, samy o sobě nestačí – založit a provozovat jesle se musí také finančně vyplatit.

Je tedy potřeba proti sobě postavit příjmy jesliček a jejich náklady – pojďme se na to tedy podívat podrobněji.

Neziskový princip provozu dětské skupiny

Dle zákona 247/2014 Sb. o poskytování služby péče v dětské skupině musí být provoz dětské skupiny neziskový. Příjmy se tedy musí rovnat nákladům.

Na straně příjmů mají aktuálně dětské skupiny většinou tyto položky:

  • příspěvek z Evropského sociálního fondu ve výši 9 125 Kč na dítě a měsíc a k tomu 800 Kč na dítě a měsíc navíc, pokud je DS provozována v pronajatých prostorech
  • školkovné – poplatek rodičů za docházku dětí – pohybuje se nejčastěji od 500 Kč/měsíc do 10 000 Kč a značně se liší v závislosti na regionu (rodiče dále platí také stravné)
  • příspěvek zaměstnavatele – v případě podnikových dětských skupin část nákladů může hradit zaměstnavatel, který dětskou skupinu založil jako formu zaměstnaneckého benefitu

Novela zákona o jeslích počítá s příspěvkem ve výši 7 500 Kč na dítě a měsíc a se zastropováním příspěvku od rodičů ve výši, která není zatím jasná. Původní návrh byl ve výši třetiny minimální mzdy (v roce 2020 činí 14 600 Kč, maximální příspěvek by tak byl 4 867 Kč měsíčně), aktuální verze novely počítá s tím, že strop by určovala svým usnesením každoročně vláda.

Na straně nákladů můžeme najít především tyto položky:

  • nájemné, energie a další související služby
  • mzdové náklady na pečující i nepečující personál
  • náklady na vzdělávání zaměstnanců
  • administrativní náklady, účetnictví
  • provozní náklady (hygienické potřeby, úklid, praní prádla, údržba)
  • vybavení a fond oprav
  • náklady na vybudování zařízení

Rozdíly mezi dětskými skupinami

Výše nákladů dětských skupin se liší především v závislosti na velikosti dětských skupin (čím větší kapacita DS, tím menší náklady na jedno dítě) a regionu. Zásadní pro provoz dětské skupiny je také to, zda je provozována v komerčních nájemních prostorech, v prostorech poskytnutých například městem nebo ve vlastních prostorech, ve kterých nájem neplatí.

Dle nové analýzy MPSV (Náklady na provoz dětských skupin. Zpráva z dotazníkového šetření) se měsíční náklady na jedno dítě pohybují od 5 tisíc do 23 tisíc Kč na dítě. Průměrná hodnota měsíčních nákladů činí dle této analýzy 11 066 Kč za měsíc.

Regionální rozdíly jsou značné především v nákladech na nájem (v Praze průměrně 1 805 Kč na dítě, v Moravskoslezském kraji 1 428 Kč na dítě) a na mzdy (v Praze 7 063 Kč/dítě mzdové náklady pečujících osob, v regionu Severozápad 5 474 Kč/dítě).

Z hlediska struktury nákladů dominují náklady na mzdy pečujících osob (58 %), dále náklady na mzdy nepečujících osob (17 %) a náklady na nájem, energie a služby (15 %).

Analýza se také zabývala výběrem poplatku od rodičů. Průměrná částka poplatku (bez stravného) činí dle této analýzy 3 500 Kč za dítě na měsíc. Uváděné částky se pohybovaly od 0 do 14 800 Kč. Nejvyšší poplatky platí rodiče v Praze (průměrně 6 600 Kč), s odstupem pak následují Jihovýchod a Střední Čechy (průměrně 4 100 Kč/dítě). V regionech Severozápad vybírá většina zařízení poplatky nižší než 2 000 Kč.

Jak na tom budou jesle?

Z předložené analýzy MPSV je možné odhadnout, jak na tom budou finančně dětské skupiny, které se rozhodnou transformovat na jesle dle předložené novely, a jak výhodné bude zakládání jeslí pro nové provozovatele.

Pokud bude schválen příspěvek ze státního rozpočtu ve výši 7 500 Kč/dítě měsíčně, bude to o 1600 Kč/dítě měsíčně méně než nyní, dokonce o celých 2 400 Kč/dítě měsíčně méně u DS čerpajících dotaci na nájem. Ve chvíli, kdy bude navíc schváleno zastropování příspěvku od rodičů na třetině minimální mzdy, bude mít problém většina pražských dětských skupin a velký počet dětských skupin v regionu Jihovýchod a ve Středních Čechách.

Je potřeba si uvědomit, že právě tyto regiony jsou ty, kde je poptávka po službách péče o dítě největší. V samotné Praze chybí aktuálně cca 10 000 míst pro děti do 3 let.

Co schválení novely v této podobě bude pro provozovatele znamenat, je aktuálně těžké odhadnout. Někteří s provozem zcela určitě skončí, jiní se budou transformovat na jiné formy zařízení (například zařízení provozované na základě živnosti nebo zařízení na základě obecně platných právních předpisů). Je potřeba říci, že takové zařízení nepodléhá žádným standardům kvality (s ohledem na vzdělávací či výchovný program), ale pouze kontrole živnostenského úřadu. Proto nejspíš nebude jistým krokem ke kvalitnější předškolní péči, navíc bez státního příspěvku se rozhodně nebude jednat o péči dostupnou.

Další variantou je transformace na soukromou mateřskou školu – to může být cesta pro dětské skupiny, které chtějí pečovat o starší děti a mají pedagogický personál. Soukromé mateřské školy zároveň nejsou ze strany státu nijak omezovány ohledně výše školkovného. Transformaci mohou naopak bránit přísnější hygienické podmínky.

Další možností, kterou se jistě někteří provozovatelé vydají, může být obcházení omezení a účtování poplatků za speciální služby (služby logopeda, kroužky apod.), případně získávání darů od rodičů. Podobné tendence je možné pozorovat v sociálních službách.

Je velmi nepravděpodobné, že zastropování příspěvku od rodičů, které nereflektuje reálné náklady na provoz dětské skupiny v dražších regionech, povede k zajištění dostupnější služby, právě naopak.

A co ty houby po dešti?

Existuje jeden velmi důležitý výdaj, který analýza nákladů provedená MPSV úplně opomíjí, a tím jsou náklady na vybudování dětské skupiny/jeslí. Analýza pracuje pouze s náklady na „vybavení“, kam řadí nábytek, hračky a hygienicé prostředky. Tyto náklady dle analýzy tvoří 4 % celkových nákladů dětských skupin.

Jestliže ovšem mají vznikat nové kapacity jeslí, budou potřeba rovněž investiční náklady na jejich vybudování. V uplynulých letech mohly dětské skupiny získat finance na své vybudování z Evropského sociálního fondu – v prvních výzvách to bylo cca půl milionu Kč na dětskou skupinu s kapacitou 12 dětí, v dalších výzvách už pouze 240 tisíc korun. Tyto finance velkou měrou přispěly k tomu, že o zakládání dětských skupin byl velký zájem.

Náklady na zbudování zařízení se mohou pohybovat od vyšších desítek tisíc (přestavba sociálního zařízení), až po několik milionů korun v případě novostavby nebo i budování dětské skupiny například v kancelářské budově. Pokud dětskou skupinu ovšem nebuduje obec v rámci své prorodinné politiky, ale nezisková organizace nebo firma, je potřeba tyto náklady započítat do nákladů na provoz.

Na tuto skutečnost se často zapomíná při srovnávání nákladů dětských skupin a mateřských škol. Veřejné mateřské školy většinou sídlí v budovách, které jsou majetkem města, a tedy nejen že neplatí nájem, ale také nemusí splácet náklady spojené s budováním prostor. Naopak dětské skupiny/jesle bez dotace na vybudování začínají svůj provoz velkou investicí, která se jim během provozu musí vrátit.

Investice se nevyhnou ani jeslím, které budou vznikat transformací z dětských skupin – připravovaná novela s sebou totiž nově přináší nové požadavky v oblasti požární bezpečnosti a také v oblasti hygienických požadavků na osvětlení prostor. To může pro dětské skupiny znamenat mimo jiné náklady na bourání střešních oken či budování únikových východů. Některé dětské skupiny budou muset stávající prostory opustit. Společně s nutností zajistit pečujícím osobám rekvalifikace a zajistit rebranding v souvislosti s přejmenováním na jesle mohou tyto náklady znamenat pro některé dětské skupiny ukončení provozu.

Příklad: Dětská skupina pro 24 dětí, vybudování v rodinném domě.

Investiční náklady v začátu provozu stály cca 500 tisíc Kč, jednalo se o nová futra dveří, dveře, kliky, bourání a vybudování nových únikových východů. DS dosud nemá dořešeny podlahy dle vyhlášky. Kromě vysokých finančních nákladů může být problémem také souhlas majitele se stavebními úpravami, pokud je DS v pronájmu.

Další náklady spojené s transformací na jesle – dobudování protipožárních podlah, aby jesle získaly razítko autorizované osoby, zakoupení a instalace umělého osvětlení dle zpracované světelné studie – cca 200 tisíc.

Zpracovala: Štěpánka Mašlárová, Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí