Asociace provozovatelů dětských skupin (APDS) v říjnu 2024 uspořádala první velký průzkum své členské základny. Ptali jsme se členů na otázky týkající se jejich provozů a zaměstnanců, věkové skladby dětí i finančních aspektů poskytování služby péče o děti v dětské skupině. Průzkumu se zúčastnilo 95 respondentů z tehdejších 270 členů Asociace, tedy jedna třetina členů. Základní data získaná od tohoto vzorku respondentů jsme porovnali s údaji, které evidujeme v rámci registrace všech členů v Asociaci a s veřejně dostupnými údaji z Evidence dětských skupin (pod správou Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. Úřadu práce). Porovnání ukázalo, že získaná data kopírují tendence v rámci celé APDS i celorepublikové Evidence dětských skupin. Výsledky průzkumu lze tedy považovat za věrný odraz situace na poli dětských skupin v ČR.
ROZMACH DĚTSKÝCH SKUPIN OD ROKU 2020
Členy APDS jsou z velké části poskytovatelé, kteří začali poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině před rokem 2020 (celkem 61% členů APDS). Pětina členů APDS získala oprávnění v roce 2016. Polovina (56 %) členských DS vznikla do 31.8.2021. To odpovídá i celostátním číslům, kde v tomto období vzniklo 53,5 % stávajících DS. Díky výrazné dotační podpoře státu i zvyšující se poptávce na straně rodičů se tedy počet dětských skupin za poslední čtyři roky zdvojnásobil.
Průzkum i seznam členů APDS ukazují, že nejvyšší zastoupení mají dětské skupiny v Praze (pětina stávajících DS). Následuje Středočeský (17,5 %) a Jihomoravský kraj (13,6 %). Čtvrté nejvyšší zastoupení DS má Moravskoslezský kraj s téměř 10 %. Z dat jasně vyplývá, že existence dětských skupin je silně vázaná na blízkost velké aglomerace (Praha, Brno, Ostrava). Blízkost velkého města má pak vliv na charakter populace, v univerzitních městech, které jsou v ČR také obvykle administrativními a průmyslovými centry, se totiž koncentruje větší počet vysokoškolsky vzdělaných žen, které zde následně najdou i odpovídající pracovní uplatnění. Tyto ženy si dnes často chtějí uchovat kontakt se svou prací i po narození dítěte. Pro populaci ve větších městech je přitom typická větší rodinná izolace (rodiny bez blízkosti příbuzných). Z toho plyne i zvýšená potřeba využít externích poskytovatelů služeb péče o dítě.
JASNĚ VEDOU MALÍ SOUKROMÍ POSKYTOVATELÉ
Průzkum potvrdil, že typickým poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině je soukromý provozovatel jedné dětské skupiny s kapacitou 12 míst, který poskytuje službu péče o dítě pro širokou veřejnost. Jen jednu dětskou skupinu provozuje více než polovina poskytovatelů v ČR (58 %). Pětina poskytovatelů provozuje 2 DS, desetina 3 DS. Jen 3,7 % poskytovatelů provozuje více než 6 DS. Největšími poskytovateli v ČR jsou spolky Sto skupin a Rozumbradi, kteří provozují shodně 16 dětských skupin. Pokud poskytovatelé provozují vícero dětských skupin, většinou soustředí svoji činnost v jednom kraji. Jen 3 % poskytovatelů provozují dětské skupiny napříč více kraji, většinou pak jen ve dvou, obvykle sousedních krajích.
Valná většina poskytovatelů jsou soukromé subjekty (84 % v rámci ČR, 85,5 % v rámci Asociace), z toho neziskové organizace (většinou spolky, ústavy nebo obecně prospěšné společnosti) tvoří 80 %, resp. 82 % poskytovatelů. Veřejné subjekty (ať již územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace, nebo organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, příp. vysoké školy nebo výzkumné ústavy) představují jen 15,8 % poskytovatelů v ČR (v rámci Asociace 13,4 %).
Více než polovina stávajících dětských skupin má kapacitu 12 míst (v rámci ČR 60,89 %, v rámci APDS 56,29 %). Následují dětské skupiny s kapacitou 24 dětí, které představují celorepublikově 11,9 %, v rámci APDS 14%. Třetí nejčastější kapacitou DS je 20 a 6 kapacitních míst.
BEZ VEŘEJNÉ PODPORY NENÍ DĚTSKÝCH SKUPIN
Průzkum ukázal, že dvě třetiny stávajících dětských skupin (65 %) vzniklo s využitím dotací. Více než polovina těchto poskytovatelů čerpala na založení svých DS dotaci v řádech jednotek milionů Kč (28,8 % čerpalo 1 až 2 mil. Kč., 25,5 % poskytovatelů čerpalo 3-5 mil. Kč). Necelá pětina poskytovatelů (18 %), kteří využili dotaci na založení DS, čerpali částku do 0,5 mil. Kč, což odpovídá průměrným nákladům na založení jedné dětské skupiny. Jen 12 % poskytovatelů dosáhlo na dotace v celkové výši přes 5 mil. Kč.
Valná většina dětských skupin (95,7 %) pobírá státní příspěvek na provoz. Naopak jen čtvrtina jich pobírá i státní příspěvek na stravu.
Z výše uvedeného vyplývá, že všechny dětské skupiny musí respektovat podmínky zákona ohledně výše úhrady rodiče za službu péče o dítě v DS. U dětí do 3 let mají poskytovatelé povinnost dodržovat zastropování úhrady rodiče, který byl v době průzkumu stanoven ve výši 5059 Kč. Více než polovina dětských skupin vybírá za celotýdenní docházku „školkovné“, které se blíží tomuto stropu (ve výši 4000 až 5059 Kč). Jen 5 % dětských skupin za stejnou službu vybírá méně než 1000 Kč měsíčně. Jasně to ukazuje, že státní příspěvek není dostatečným zdrojem pro pokrytí nákladů provozu dětských skupin a provozovatelé potřebují pro hladký chod dětské skupiny zajistit do značné míry příjmy i ze soukromých zdrojů (obvykle pokrývají jednu třetinu nákladů).
U dětí starších 3 let se příspěvek rodičů pohybuje nejčastěji v rozmezí 5000 až 7000 Kč měsíčně (29 % DS).
Rodiče také zcela hradí náklady na stravování dítěte. Více než polovina dětských skupin vybírá denní stravné ve výši do 100 Kč (58 %), třetina vybírá stravné ve výši 100 až 150 Kč za den.
Péče o dítě v dětské skupině je tedy pro rodiče obecně nákladnější než vzdělávání dětí ve vzdělávacích institucích zřizovaných státem, resp. veřejnými subjekty. Bez vyšší míry finanční podpory od státu, které umožní snížit náklady rodičů na péči, je tedy nereálné, že by se tato služba stala obecně dostupnou. Nízkopříjmové rodiny si tuto službu bohužel často nemohou dovolit, což v jistých případech může být i v neprospěch zájmů dítěte.
BUDEME MÍT DOST DĚTÍ?
Nejčastější věk dětí docházejících do dětské skupiny je 2 roky (54 % dětí), následují tříleté děti (26 %). Děti starší 3 let, tedy ve věku, kdy obvykle dochází do MŠ (4-6 let), představují pouze 17 % všech dětí v DS. Jejich rozložení je však plošné, 37 % DS totiž vykazují děti, které zůstávají v DS až do nástupu do ZŠ. Důvodem pro setrvání dítěte v DS je většinou přání rodičů zajistit dítěti individuálnější přístup (54 %) či alternativní způsob vzdělávání (21,6 %), příp. dítěti více vyhovuje menší kolektiv DS. Pokud dítě zůstane v DS i v rámci povinného předškolního roku, v polovině případů je připravováno na nástup do ZŠ v souladu s RVP PV, 16 % dětských skupin připravuje dítě dle vlastního kurikula. Jen 22,7 % DS koordinuje přípravu dítěte se spádovou mateřskou školou.
Mnoho dětských skupin se snaží vůči konkurenci odlišit speciálním zaměřením (41 %), z toho většinou se jedná o montessori pedagogiku (55,6 %), následuje sportovní a bilingvní zaměření.
Dvě třetiny dětských skupin přijímají děti, které vykazují speciální vzdělávací potřeby. Nejčastěji se jedná o 1 až 2 děti v kolektivu, nicméně až 18 % poskytovatelů evidovalo za poslední rok i více než 5 dětí se SVP. Ve valné většině se jedná o děti s odlišným mateřským jazykem (65 %) a vadami řeči. Následují poruchy autistického spektra, specifické poruchy učení a ADHD. Na rozdíl od mateřských škol však dětské skupiny stále nemají nárok na žádnou finanční pomoc od státu na péči o děti se SVP a veškeré nadstandardní náklady spojené s jejich péčí musí nést sami poskytovatelé nebo rodiče dětí.
Na podzim 2024 vykazovaly tři čtvrtiny dětských skupin plnou obsazenost. Zájem o službu péče o dítě evidentně převyšoval nabídku, protože téměř 62 % dětských skupin využívala čekací listiny, na kterých evidovaly většinou do 10 dětí (více než polovina z nich evidovala na čekacích listinách 1-5 dětí, třetina DS evidovala 5-10 dětí). Přesto již v říjnu 2024 začali poskytovatelé pociťovat propad populační křivky a na otázku „Co vás v poslední době trápí“ 10 % respondentů reagovalo odpovědí naznačující obavy z úbytku dětí. Další vývoj bohužel ukazuje, že obavy jsou opodstatněné, protože Česko zažívá bezprecendentní pokles porodnosti a zároveň boom zakládání nových dětských skupin, nově z velké míry pod správou obcí. Snižující se poptávku začínají zaznamenávat i poskytovatelé ve velkých městech. Bude-li tento trend pokračovat, bude pro část stávajících soukromých poskytovatelů těžké provozy zachovat.
KDO O DĚTI V DĚTSKÉ SKUPINĚ PEČUJE?
Téměř tři čtvrtiny dětských skupin zaměstnávají 3 až 5 zaměstnanců, z toho valnou většinu na pozici pečujících osob (80% zaměstnanců). Polovina pečujících osob (56 %) má profesní kvalifikaci chůvy (z toho 40 % chůva pro děti v dětské skupině, 16 % chůva pro děti do zahájení školní docházky) a čtvrtina pečujících osob (26 %) má pedagogické vzdělání. Polovina zaměstnanců je zaměstnána na plný úvazek, 43 % na částečný úvazek nebo DPP.
Práce pečující osoby, i přes svou náročnost a vysokou míru odpovědnosti, není příliš výdělečná. Mzdy pečujících osob se pohybují výrazně pod průměrnou měsíční mzdou v ČR, která v roce 2024 činila 46 165 Kč. Téměř polovina pečujících osob pobírá plat odpovídající měsíční hrubé mzdě ve výši 25 až 30 tis. Kč měsíčně, čtvrtina dokonce jen těsně nad hranicí minimální mzdy v rozmezí 20 až 25 tis. Kč měsíčně. Jen pětina pečujících osob dosáhne na plat ve výši 30-35 tis. Kč a pouze 3,2 % na plat vyšší než 35 tis. Kč měsíčně.
I to je jeden z důvodů, proč dětské skupiny vykazují vysokou fluktuaci zaměstnanců. Jen 40 % jich zůstane u téhož zaměstnavatele déle než 4 roky. Čtvrtina zaměstnanců odejde do dvou let, o něco více než čtvrtina (28,3 %) zůstane průměrně 3 roky. Poskytovatelé se tedy snaží zaměstnancům nabízet benefity. Většinou se jedná o příspěvek na stravování a vzdělávací kurzy nad rámec povinného vzdělávání. Polovina poskytovatelů nabízí dovolenou navíc nebo sick days.
Valná většina pečujících osob je české národnosti. Jen 13 % dětských skupin zaměstnává pečující osoby cizí státní příslušnosti. Většinou mají kvalifikaci chůvy nebo pedagoga. Ve téměř polovině případů (43 %) se jedná o osoby ukrajinské národnosti, následují Slováci.
Ačkoli je oblast péče o děti spíše doménou žen, pětina dětských skupin zaměstnává muže, z toho v polovině případů na pozici pečující osoby. Ve zbytku muži zastávají manažerskou či administrativní pozici, příp. pozici údržbáře.
VHODNÉ A FINANČNĚ DOSTUPNÉ PROSTORY NAD ZLATO
Průzkum jasně ukázal, že zásadním faktorem provozování dětských skupin je zajištění vhodných prostor. Pouze 7 % dětských skupin je provozováno ve vlastní nemovitosti (tj. v majetku spolku nebo statutárního zástupce či jeho rodinného příslušníka). Naopak 87,5 % DS si prostory pronajímá, z toho 65,7 % platí komerční nájem. Většinou se jedná o nebytové prostory občanské vybavenosti, čtvrtina dětských skupin je provozována v rodinných domech. Jen pětina dětských skupin (22 %) je provozována v prostorách, které jsou majetkem obce či jiného veřejného subjektu. Tři čtvrtiny dětských skupin (78 %) mají k dispozici vlastní zahradu.
Legislativní požadavky na zajištění vhodných prostor přitom s postupem času výrazně zpřísnily, zejména v souvislosti se zpřísněním pravidel pro zajištění požární bezpečnosti prostor. Kvůli novele požární vyhlášky, která plně vstoupí v platnost 1. ledna 2026, musela téměř polovina dětských skupin (47,4%) stavebně upravit své prostory. V 80 % případů se celková investice pohybovala ve výši do 500 tis. Kč, v 50 % do výše 250 tis. Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice na pokrytí těchto nákladů vypsalo dotační výzvu v rámci Národního plánu obnovy, pouze 11 % poskytovatelů však tuto dotaci čerpalo. Jedním z hlavních důvodů bylo nevhodné nastavení základních podmínek přijatelnosti žadatele – žádat o dotaci totiž mohli žádat jen poskytovatelé, kteří dětskou skupinu provozují ve vlastní nemovitosti nebo v prostorách pronajatých od veřejných subjektů, neziskových organizací nebo fyzických osob. Tento požadavek jasně vyloučil polovinu dětských skupin v zemi. Znovu tedy byly výrazně upřednostněny dětské skupiny s vazbou na veřejný subjekt před čistě soukromými poskytovateli.
DŮRAZ NA KVALITU PÉČE
Se zvyšující se konkurencí také roste snaha o zajištění kvalitní péče o děti. Kromě pravidelných školení pečujících osob se mnoho dětských skupin snaží i o reflexi svých služeb. Polovina dětských skupin sbírá zpětnou vazbu od rodičů formou evaluačních dotazníků. Téměř tři čtvrtiny dětských skupin (71 %) provádí sebeevaluaci, možnost supervize využívá 37,4 % dětských skupin.
Přestože vůči kvalitě péče o děti v dětské skupině stále vládnou předsudky, valná většina dětských skupin (93,5 %) provádí strukturované sledování pokroků dítěte. Dětské skupiny také běžně zapojují rodiče do chodu dětské skupiny. Valná většina pořádá společné akce pro rodiče a děti (dílničky, komunitní akce apod.), čtvrtina dětských skupin pořádá vzdělávací semináře pro rodiče.
KDE BY DĚTSKÉ SKUPINY POTŘEBOVALY VÍCE PODPORY?
Dle průzkumu poskytovatele v poslední době nejvíc trápil nedostatek financí a problémy s udržením personálu. Jedná se do značné míry o spojené nádoby. Poskytovatelé si obecně stěžují na nízký státní příspěvek, který jim v kombinaci s rostoucími nájmy a zastropováním úhrady od rodičů znemožňuje zvýšit platy zaměstnancům a motivovat je tak k tomu, aby v dětské skupině zůstali. Třetím nejčastějším steskem poskytovatelů byly neustálé změny legislativních podmínek. Jen za posledních 5 let prošel zákon o dětských skupinách dvakrát novelizací, změnily se hygienické vyhlášky i výrazně zpřísnila požární vyhláška. Tyto změny s sebou často přinesly nemalé finanční náklady, které museli poskytovatelé hradit z vlastních úspor. Posledním zásadním zásahem byla změna výplaty státního příspěvku ze zálohového na zpětný bez možnosti se na změnu dostatečně finančně připravit.
Poskytovatelé by si tedy od státu přáli zejména větší finanční podporu, která jim umožní zajistit lepší platové podmínky pro pečující osoby. Uvítali by mimo jiné vyšší normativy pro děti starší 3 let a podporu péče o děti se speciálními potřebami. Dále by uvítali lepší komunikaci o reálných potřebách provozovatelů a větší metodickou podporu ze strany ministerstva.
Zpracovala: Mgr. Kateřina Jarolímková
reditelka@mojedetskaskupina.cz, tel.: 776 135 4646