O zkušenosti se zakládáním první „úřednické“ skupiny v České republice, jejímž zřizovatelem je statutární město Plzeň, se s námi tentokrát podělila vedoucí Odboru sociálních služeb Mgr. Alena HYNKOVÁ, MBA.
Jak vznikla myšlenka vybudovat DS Malíček?
Na počátku bylo slovo…:-) V roce 2014 se poprvé objevila oficiální zmínka o dětských skupinách a jejich přínosu pro rodiče, kteří uvažují o návratu na trh práce dříve, než mohou být jejich ratolesti přijaty do standardního předškolního zařízení. Myšlenka v podobě firemní skupiny se nám zalíbila, protože v našich vlastních, tedy v magistrátních řadách bylo v té době dost maminek, které zoufale sháněly místo v jeslích či školce. Babyboom z let 2011 – 2012 způsobil i v Plzni obrovský „hlad“ po umístění dětí do odpovídajících zařízení a poptávka markantně převyšovala kapacitní možnosti. Spouštěčem byla tedy jednak snaha vyjít vstříc stávajícím zaměstnancům Magistrátu města Plzně, umožnit zajištěním péče jejich bezstarostný návrat po mateřské dovolené a zároveň nabídnout dětskou skupinu jako další zaměstnanecký benefit – a to nejen pro magistrát, ale i jeho příspěvkové organizace a další partnery.
Za myšlenkou zřídit dětskou skupinu v rámci organizace jsme stály spolu s kolegyní Karolínou Vodičkovou, což by samo o sobě nebylo nic platné, kdyby si náš nápad nevzala za své tehdejší tajemnice magistrátu a společně s vedením města neumožnila realizaci záměru. Důvody pro vznik Dětské skupiny Malíček byly nasnadě: vstřícný krok směrem k rodičům/zaměstnancům magistrátu, zaměstnanecký benefit v podobě dotované firemní skupiny, ideální dostupnost poblíž hlavních budov organizace, provoz dle potřeb rodičů dětí, flexibilní forma péče o děti od 18 měsíců do 3 let včetně.
Co Vám založení školky dalo a vzalo?
Jednoznačně novou zkušenost. V obou směrech. Původní profesí jsem učitelka mateřské školy, takže k podstatě fungování skupiny mám poměrně blízko, i když už se léta profesně věnuji jiné oblasti. Ale Dětská skupina Malíček byla zařazena jako samostatná jednotka do struktury našeho odboru, takže de facto spadá do mojí kompetence a kontakt s pečujícími osobami, dětmi nebo jejich rodiči je tak pro mě každodenní záležitostí. Malíček mi dal projít procesem vzniku od rekonstrukce prostor, přes komunikaci s hygienou, zajištění stravy, stavbu provozního řádu a plánu péče až po nákup vybavení, hraček, metodických pomůcek a plen. Přípravná fáze mi možná vzala část energie a víru v profesionální přístup některých institucí a konkrétních osob, ale to není nic, co bych už někdy předtím nezažila:-). Vesměs pozitiva válcují nedobrou zkušenost, což je zásadní.
Byli jste od začátku DS nebo jste prošli transformací?
DS Malíček byla zaregistrována 7. 7. 2015 a od 1. září téhož roku pod stejným názvem a shodnou činností funguje dodnes. Máme za sebou dvě kontroly z hygieny bez ztráty kytičky. Transformaci zažíváme pouze v rovině příchodu nových dětí a jejich začlenění do homogenního týmu, který má pochopitelně svá pravidla, své zažité vzorce a zároveň svého neformálního „vůdce“ :-).
Daří se Vám díky školce lépe slaďovat pracovní a rodinné životy zaměstnanců? Jsou spokojenější než před DS?
Stoprocentně. Za celou dobu fungování Malíčku jsme nezaznamenali jedinou stížnost – naopak: rodiče dětí jsou maximálně spokojeni – s péčí, provozem, přístupem i nastavenou filozofií dětské skupiny všeobecně, poměrně často se stává, že děti odmítají odpoledne odejít s rodiči domů :-). Majoritní podíl na tomto stavu mají pečující osoby, v tomto ohledu mohu mluvit o šťastné ruce, protože obě tety, od března tři (s ohledem na vyšší počet dětí do dvou let věku), jsou to nejlepší, co nás mohlo potkat – dvě pedagožky s letitou praxí v oboru a certifikovaná chůva. Ideální spojení je „kreativní živel“ a „konejšivá babička“ v tom nejlepším slova smyslu, což se u nás povedlo a na spokojenosti všech je to znát – nezřídka by rodiče uvítali, kdyby v Malíčku mohly jejich ratolesti setrvat až do nástupu do školy :-).
Co plánujete do budoucna?
Držím se rčení: Chceš-li rozesmát pánaboha, svěř se mu se svými plány. A směrem k Malíčku neplánuji vůbec nic – vše, tak jak je, funguje k absolutní spokojenosti, město, jako zřizovatel je vstřícné, děti jsou šťastné a rodiče v klidu a s jistotou, že svěřili to nejcennější do správných rukou. O čemž svědčí i převis poptávky po umístění nových dětí. Co si víc přát.
Takže jediné, co možná plánuji, je nežádat už o další dotaci na provoz MPSV – zbavuje nás to pružnosti přijímat děti z institucí, které nejsou momentálně partnerem projektu a vazba dotace na elektronicky vykázanou docházku dětí, kterou nelze předjímat ani ovlivnit, nám ve finále neskýtá takový finanční efekt, jak se zpočátku zdálo. Máme obrovskou výhodu v tom, že jako firemní zařízení nejsme ekonomicky závislí na dotacích – ostatně: s tím do toho město šlo již v době, než byl dotační program na zřízení a provoz DS vůbec vypsán. I to je důvod, proč o další dotaci nebudeme žádat.
Co byste vzkázali ostatním institucím nebo firmám, které o založení DS uvažují?
Aktuální optikou vedoucí dětské skupiny mohu s čistým svědomím konstatovat, že jde o dobrou věc, je-li dělána s láskou a citem. Nic víc, ale ani nic míň dítě v tomto věku nepotřebuje. Přeji tedy všem, kdož uvažují o založení DS, šťastnou ruku při výběru pečujících osob – výhradně na nich stojí úspěch dětské skupiny a tedy i spokojenost zřizovatele.
Děkujeme paní Mgr. Aleně Hynkové, že se s námi podělila o své zkušenosti.
