Při setkáních s provozovateli dětských skupin se velmi často setkáváme s dotazy na možnosti nastavení přijímacích kritérií případně výši školkovného. Zeptali jsme se proto Ministerstva práce a sociálních věcí a Inspektorátu práce, který je kontrolním orgánem dětských skupin:
- Může si dětská skupina stanovit kritéria, podle kterých bude přijímat děti nebo může být rozhodující pouze pořadník založený na času doručení přihlášky do dětské skupiny? Máme na mysli například tato možná kritéria: věk dítěte, „bezplenkovost“, trvalé bydliště, uplatnění rodičů na trhu práce, zaměstnanecký poměr rodiče k provozovateli DS či jejímu zřizovateli?
- Může dětská skupina stanovit pravidla/kritéria pro poskytnutí nižšího školkovného? Například pokud jde o dítě zaměstnance (firemní bonus), kritérium trvalého bydliště, sociální případy (výše školkovného stanovena podle příjmu rodiny), matka samoživitelka (levnější školkovné)?
Odpověď dorazila z MPSV:
„Na základě ustanovení v zákoně o dětské skupině se rozumí, že jistým kritériem je typ poskytovatele. Pokud poskytuje službu péče o dítě zaměstnavatel pro děti svých zaměstnanců, mohou jeho dětskou skupinu navštěvovat pouze děti jeho zaměstnanců, případně děti zaměstnanců od jiného zaměstnavatele, pokud mají s tímto zaměstnavatelem, který službu poskytuje, uzavřenou smlouvu. Další kritéria přijetí dítěte do zařízení si stanoví případně konkrétní dětská skupina individuálně.
Zákon o dětské skupině jinak neupravuje kritéria pro přijímání dětí do dětské skupiny. Pravidla pro přijímání dětí do dětské skupiny jsou plně v kompetenci poskytovatele dětské skupiny a následně jsou pak závazná pro poskytovatele a rodiče. Pokud tedy dětská skupina zvolí kritérium například věk dítěte či trvalé bydliště, je to plně v kompetenci dané dětské skupiny. Ke stanovení podmínek péče a možnosti také stanovit kritéria, může poskytovatel využít ustanovení vnitřních pravidel (provozního řádu).
Na úhradě nákladů souvisejících se službou péče o dítě v dětské skupině se může podílet rodič dítěte. Výše úhrady (šklkovné) však musí být upravena v písemné smlouvě uzavřené mezi poskytovatelem a rodičem dítěte. Poskytovatel dále stanovuje kritéria, na základě kterých je pro konkrétní případ určena výše úhrady nákladů. Stanovená kritéria by neměla být obecně diskriminační.
Pro více informací ke zmíněné diskriminaci je možnost se obrátit na Státní úřad inspekce práce, který Vám poskytne podrobnější informace.“
Stejný dotaz jsme ovšem posílali rovněž na Oblastní inspektorát práce, který nám odpověděl následující:
„Vámi uvedenou problematiku doporučujeme řešit s příslušným odborem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.“
Zdá se, že konkrétní odpovědi na to, co je, či není diskriminační nastavení kritérií, se tedy nedobereme. Minimálně omezení věkové či na základě trvalého bydliště rodiče je však z hlediska MPSV v pořádku.
Z hlediska řídícího orgánu OP Zaměstnanost je pohled na věc podobný:
Zpracovala Ing. Štěpánka Mašlárová na základě stanoviska poskytnutého MPSV dne 19. února 2019