I s takovou reakcí se setkala Denisa Budínská, když před 13 lety zakládala mateřské centrum Sluníčka. Přesto to ale nevzdala a tady je její celý příběh.
„V době, kdy jsem byla na mateřské dovolené se svojí první dcerou, jsem přemýšlela, co dělat dál.
Jsem aktivní člověk a stereotypní mateřská mě zcela nenaplňovala, hledala jsem další aktivitu, kterou bych mohla sdílet se svou malou. Protože naše zařízení bylo jedno z prvních takového typu v Ústeckém kraji, nebylo jednoduché přesvědčit město a veřejnost o svém záměru.
Prostory, které jsem si našla, musely projít přestavbou, stavebním řízením a kolaudací. Zpočátku jsem byla přesvědčená, že takovéto bohulibé činnosti bude nakloněno i okolí. Bohužel vše jsem si musela zaplatit, o všem přesvědčovat a bojovat. Veřejnost ani úřady v té době moc činnost a funkci mateřského centra nechápaly. Nakonec se mi vše podařilo a po půl roce jsem otevřela organizaci, která se věnovala rodině v rámci volnočasových aktivit.
Z počátku probíhaly programy centra na dobrovolné bázi, rodiče měli prostor, kde se se svými dětmi setkávat a vyměňovat informace. Později, kdy jsem se více spojila s městem, jsem mohla zaměstnat první kolegyni, která mi pomáhala vytvářet pestrý program pro rodiče.
Po třech letech fungování, jsem se seznámila s Jitkou Chmelovou, která začala učit děti ve Sluníčku angličtinu. Sluníčka nabízely pestrý dopolední i odpolední program. Poplatky byly spíše symbolické, financování jsem řešila žádostmi o dotace. Ne vždy jsme však v tomto byly úspěšné a ne zřídka jsem musela organizaci dotovat ze svých vlastních prostředků.
V průběhu dalších let jsem dostala nabídku na další pobočku v nedalekém Ústí nad Labem. Domluvila jsem se Jitkou a pustily jsme se do toho. Takto fungovaly obě pobočky do roku 2014, kdy jsme se dozvěděly o možnosti fungování jako dětské skupiny. Ve stejnou chvíli jsme zjistily, že jsme obě těhotné. V roce 2015 jsme rodily a závoreň transformovaly naše provozy na dětské skupiny. Bylo to náročné, ale velmi krásné období. Bylo pro mě skvělé, že mohu skloubit čas se svým dítětem s časem pro svou seberealizaci.
Dnes provozujeme čtyři dětské skupiny – Chlumec, Ústí nad Labem, Teplice a Litoměřice. Zároveň v rámci dalších projektů vzděláváme profesionální chůvy – do současné doby prošlo našimi kurzy již více než 30 chův. Nyní jsou tyto kurzy zaměřeny převážně na ženy s dětmi do 15 let věku, v příští vlně bychom se rády zaměřily i na ženy nad 50 let. Navíc připravujeme přeshraniční spolupráci.
Mohu mluvit za obě, že tato práce nás naplňuje, snažíme se, aby všichni rodiče byli maximálně spokojeni s naší službou a dětičky aby se zde cítily dobře.
Budovat dětské skupiny v době, kdy poptávka po této službě chyběla, byl určitě dobrý tah, i když současná praxe ukazuje již i nedostatky v celém fungování. Největším problémem je dle mého názoru financování, kdy vznikají velké prodlevy ve vyplácení zálohových částek dotací a nejedna organizace se tím dostává do dluhů.
Pokud bych se měla znovu rozhodovat, zda udělat tento krok a budovat dětskou skupinu, určitě ano, ale s tím předpokladem, že budeme znát všechna pro a proti. Není potom jednoduché překonávat období, kdy nevíte, v jaké výši a za jak dlouho vám bude dotace proplacena. Každopádně toto vše nám vynahradí dětský úsměv a spokojené reference našich rodičů-klientů.
