Dostupnost péče o nejmenší děti je jedním z klíčových předpokladů pro slaďování rodinného a pracovního života, podporu zaměstnanosti rodičů i zdravý vývoj dětí. Dětské skupiny se v České republice staly nezastupitelným pilířem této péče. Aby však investice do jejich rozvoje přinášely maximální užitek, je nutné skoncovat s nesystematickým zakládáním kapacit a začít plánovat na základě přesných lokalizovaných dat.
- Konec investicím „na slepo“
V minulých letech probíhal rozvoj dětských skupin často živelně. Nová místa vznikala v závislosti na tom, zda se v dané lokalitě našel aktivní zřizovatel či vhodná nemovitost, aniž by se systematicky zkoumalo, zda v daném místě kapacita skutečně chybí. Tento trend zesílil zejména od roku 2020 v návaznosti na řadu štědrých dotačních výzev. Dotační projekty byly schvalovány nekoncepčně a bez reálné kontroly jejich potřebnosti na úrovni řídícího orgánu. Důležité bylo splnit podmínky výzvy, nikoli vyplnit empiricky zjištěné mezery v systému.
Slabiny tohoto (ne)systému podpory vzniku dětských skupin v plné míře ukázal až bezprecedentní pokles porodnosti post-covidových let. Výsledkem je stav, kdy v některých obcích dochází k přetlaku nabízených míst a vzájemné konkurenci nejen mezi dětskými skupinami, ale i s mateřskými školami, zatímco v sousedním okrese rodiče marně hledají jediné volné místo.
Současná alarmující situace na poli dětských skupin prokazuje, že podpora zakládání nových kapacit musí vycházet z reálných a zejména aktuálních dat, které podrobně mapují potřeby přímo v daném území.
- Klíčové pilíře funkční lokální analýzy
Strategické plánování kapacit dětských skupin se nemůže spoléhat pouze na izolované údaje na úrovni obcí či obcí s rozšířenou působností (ORP). Správně sestavená analýza poptávky a nabídky musí propojit tři základní vrstvy dat:
- Stávající infrastruktura: Souhrnný přehled kapacit mateřských škol (zřizovaných obcemi i soukromých) a již registrovaných dětských skupin v dojezdové vzdálenosti (tj. i nad rámec perimetru obce, resp. ORP).
- Demografický vývoj a migrace: Sledování natality, věkové struktury obyvatelstva a trendů stěhování mladých rodin (např. developerské projekty výstavby bytů a rodinných domů, úpravy územních plánů obcí, které otevřou možnost další výstavby).
- Zásobník plánovaných projektů v krátkodobém horizontu: Zásadní prvek, který v praxi často chybí. Je nutné mapovat již podané dotační projekty, jejichž realizace ještě nebyla dokončena. Pokud se byl v obci schválen projekt na zřízení dětské skupiny, je chybnou investicí schválit v téže lokalitě další projekt bez návaznosti na reálný přírůstek dětí.
- Pravidelná aktualizace dat: Trh práce, preference rodičů i demografická situace se mění v krátkých cyklech. Statický dokument zpracovaný jednou za pět let rychle ztrácí vypovídající hodnotu. Strategie rozvoje kapacit musí fungovat jako pravidelně aktualizovaný model. Pouze živá datová základna umožní státu, samosprávám, potažmo nestátním organizacím včas reagovat na stávající i předpokládanou poptávku a směřovat finance výhradně tam, kde přinesou nejvyšší společenskou návratnost.
- MPSV v roli garanta a koordinátora sítě
Aby tato strategie nezůstala pouze na papíře, Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) musí převzít plnou zodpovědnost za sledování stávajících kapacit a koordinaci podpory kapacit nových. Role státu nemůže končit pouhým formálním schvalováním žádostí o dotace.
Co by měla role MPSV zahrnovat?
- Vytvoření centrálního datového nástroje: Zprovoznění přehledné interaktivní mapy kapacit a potřeb, která propojí registr dětských skupin, data MŠMT, demografická data i projekce ČSÚ a přehled schválených dotačních záměrů.
- Cílené dotační výzvy: Podmiňovat přiznání podpory pro nové dětské skupiny prokazatelnou potřebností v daném území na základě objektivních dat.
- Proaktivní podpora „bílých míst“: Aktivně oslovovat a metodicky pomáhat obcím a zaměstnavatelům v lokalitách, kde je kritický nedostatek kapacit, ale chybí tam iniciativa lokálních zřizovatelů.
- Koordinovaná spolupráce mezi ministerstvy
Ačkoli mají dětské skupiny a mateřské školy rozdílné zaměření na věkovou kategorii dětí předškolního věku, přesto se jejich činnost v mnohém protíná. Vzhledem k nízkým finančním nárokům na docházku dítěte do mateřské školy se poptávka po službách dětské skupiny přímo odvíjí od dostupnosti míst v mateřské škole. Jestliže mateřská škola přijímá dvouleté děti, snižuje tím reálnou potřebnost služby péče o dítě v lokalitě. Přestože je dětská skupina vhodnějším prostředím pro péči o dvouleté děti, rodiče ve valné většině upřednostní nižší finanční zátěž na rodinný rozpočet. Oba typy služeb pro občany se tak dostávají do zbytečné konkurence. Proto je nezbytné, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mezi sebou nastavily pevnou spolupráci – ideálně formou oficiálně ustavené pracovní komise, která bude koordinovat další rozvoj systému předškolního vzdělávání a péče.
- Úbytek dětí je příležitostí pro zvyšování kvality péče
Bylo by chybou dívat se na oblast péče o děti v dětské skupině z pohledu volné ruky trhu. Množství mezinárodních studií potvrzuje, že investice do kvalitního vzdělání a péče v raném věku dítěte má pro stát obrovskou návratnost, protože přímo ovlivňuje úspěšnost dítěte v dalších stupních vzdělávání a jeho profesní úspěšnost. Současný pokles porodnosti by tedy neměl být důvodem ke snížení kapacit dětských skupin kvůli poklesu poptávky. Měl by být vnímán spíše jako příležitost pro zkvalitnění poskytované péče, a tím pádem i podnětem pro změnu nastavení podpory dětských skupin spíše směrem ke stávajícím dětským skupinám.
Rozvoj dětských skupin v ČR se nachází ve fázi, kdy kvantitu musí vystřídat promyšlená efektivita. Vytvořením národní i lokální strategie postavené na reálných a průběžně aktualizovaných datech stát získá kontrolu nad účelným vynakládáním veřejných prostředků. Především však zajistí rodičům dostupnou a kvalitní péči o děti přesně tam a v takovém čase, kdy ji nejvíce potřebují.