Na návštěvě v belgických jesličkách

V rámci projektu ProChil: Professional Childcare in European Nurseries proběhlo na začátku března setkání partnerských organizací v belgických Antverpách. Během týdenního programu jsme si s partnery ze Švédka, Španělska, Řecka, Velké Británie a Belgie vyměňovali zkušenosti v oblasti péče o děti do 3 let.

Kromě odborného programu, který probíhal na místní Karel de Grote University College, jsme měli možnost navštívit také dvoje místní jesličky a přinášíme Vám pár postřehů. 

První zařízením bylo soukromé centrum denní péče Rainbows, druhým pak GZA Kinderopvang zřízené při místní nemocnici.

Nejmladším dětem, které navštěvují belgická centra denní péče, jsou teprve dva měsíce. Maminky dávají děti do školek z finančních důvodů a v podstatě nemají na výběr: belgické ženy – podnikatelky mají pouze dva měsíce placenou mateřskou dovolenou, zatímco ženy – zaměstnankyně mají placenou mateřskou tři měsíce. Nejstarším dětem v jesličkách jsou cca dva a půl roku, nejvíce tři roky, což je věk, kdy jsou děti přijímány do školek. Maminky chtějí dávat děti do školek co nejdříve, neboť školky jsou mnohem levnější než jesličky. V Belgii není docházka do školky povinná.

Kromě výběru školkovného dostávají jesličky v Belgii také příspěvek od místních samospráv.

Jelikož se v jesličkách jedná o péči o opravdu malé děti, celý den se točí kolem zajišťování základní hygieny a stravy. Strava je řešena doneseným mateřským mlékem nebo umělou náhradou. Maminky, které své děti chtějí kojit, mohou využít kojící koutek, případně zde mohou mléko odsát a předat chůvám. Několikrát denně je připravováno ovocné smoothie z čerstvého ovoce či zeleniny.

V jesličkách, které jsme navšívili, chůvy každou porci vážily a údaje o stravě zaznamenávaly do online elektronického systému, do kterého mají během dne také přístup rodiče. Do systému pečovatelky také zaznamenávaly počet použitých plen. Starší děti si v rámci nácviku sebeobsluhy zaznamenávaly použití wc hravou formou samy. Důležitou součástí tříd jsou místa pro přebalování. Na obrázku níže vidíte, že k přebalování je používán celý blok nábytku s úložnými prostory. Všimněte si také zasunovacích schůdků, po kterých děti samy lezou na přebalovcí pult.

 

Belgické pečovatelky musí být odpovídající kvalifikaci na úrovni střední školy. Pokud je v zařízení více než 19 dětí, musí zde být jeden vedoucí pedagog s vysokoškolským vzděláním. Na 8 dětí musí být ze zákona jedna pečující osoba, na 18 dětí dvě, v jesličkách se ale snaží nepřekračovat počet 6 dětí na jednu chůvu. Aby jesličky dostaly podporu od státu, musí mít otevřeno minimálně 7 hodin; otevírací doba jesliček, které jsme navštívili, byla 7:00 – 18:00.

Kvůli velkému počtu opravdu malých dětí na menší počet personálu se bohužel děti nedostanou příliš často ven, když je přítomno méně než 12 dětí, využívají chůvy vozítko pro 6 dětí. Pokud je dětí přítomno více, mohou využít alespoň dvorku.

Oproti české legislativě jsou belgické úřady velice mírné, co se týče venkovního prostoru pro děti. Nám známé 4 čtvereční metry venkovní plochy na jedno dítě by tu téměř žádné zařízení nesplnilo. (Na obrázku vidíte zahrádku pro 60 dětí.)

Zaujalo nás stavebně technické řešení budovy, což je u nás hodně diskutovaný pojem vzhledem k zákonné úpravě dětských skupin, které asi nejvíce odpovídají belgickým denním centrům. Zatímco v prvních jesličkách, které jsme navštívili, nebyla požární bezpečnost nijak zvláště řešena (roční děti v druhém patře domu s dřevěnými úzkými schody), v druhých jesličkách jsme na bezpečnostní opatření naráželi na každém kroku, ať už v podobě viditelně umístěných tabulek s návody k první pomoci či s evakuačními plány, nebo ve formě dvou „evakuačních“ postýlek na kolečkách, které jsou umístěny na každé chodbě. Překvapilo nás také, že nácvik evakuace probíhá každý den ráno.

Spaní je v jesličkách řešeno různě – s ohledem na věk dětí. Je buď součástí herny, nebo je zcela oddělené. Pro malé děti jsou tu klasické dřevěné postýlky, pro děti větší stohovatelné postýlky známé i u nás, nebo dřevěné postýlky větší. Trochu nás vyděsily zavírací postýlky – podle ředitelky zařízení jsou ale patrové postýlky jediným možným řešením vzhledem k omezenému prostoru. Zavírání je zde nutné pro bezpečnost dětí.

V antverpských jesličkách při přípravě stravy řeší nejenom alergie některých dětí, ale také preference rodičů ohledně stravování. Jesličky Rainbows, které se specializují na mezinárodní klientelu, připravují veškerou stravu halal. Důležitá je také jazyková vybavenost personálu. Zařízení předškolní péče jsou důležitou součástí integrace přistěhovalců v Belgii a zvláště v Antverpách, kde je 50 % obyvatel migrantského původu.

Pro více informací sledujte také facebookovou stránku projektu Prochil, připravujeme článek o zahraničních přístupech k dětem se speciálními potřebami.

Daniela Vašíčková, Štěpánka Těžká, Family and Job