Bc. Nikolay Demyan je ředitelem Mezinárodní školky a jeslí Sugar Cube, ústavu, který v Praze provozuje dvě dětské skupiny a který je členem Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí. Je ovšem zároveň studentem Pedagogické fakulty UK a v rámci studia zpracoval práci s názvem Právní regulace soukromých subjektů ve vzdělávání, kterou rádi sdílíme, neboť může pomoci utřídit si myšlenky a srovnat si v hlavě pojmy.

Děkujeme moc za zaslání a prosíme také ostatní členy – narazili jste na zajímavou informaci, pořádáte zajímavou akci, nebo jste napsali reportáž či článek? Dejte nám vědět a podělte se s ostatními.

Právní regulace soukromých subjektů ve vzdělávání

Preprimární vzdělávání – soukromé mateřské školy, dětské skupiny a jiné organizace

Zpracoval Bc. Nikolay Demyan
Pedagogická fakulta UK, KAMV
Obor: N AMGT, 1. roč.

Úvod

K výběru této práce jsem přistoupil hlavně z důvodu svého působení jako zakladatele a ředitele v pražské neziskové organizace, která provozuje 2 dětské skupiny. Obecně se zabývám strategickým plánováním, náborem personálu, vedením účetnictví a kontrolními činnostmi, zastupuji organizaci navenek. Proto musím mít široký přehled v oblasti legislativních změn, které se organizaci přímo dotýkají nebo souvisejí.

V této práci proto se soustředím primárně na všeobecné formy poskytování výchovně vzdělávacích služeb v České republice v oblasti preprimárního vzdělávání, bude rozebrán současný stav právní regulace soukromých subjektů v této oblasti.

Právní rámec

Právní řád České republiky tvoří Ústava ČR, zákony ČR, zákonná opatření Senátu PČR, nařízení Vlády, vyhlášky jednotlivých ministerstev, rozhodnutí obecné povahy a obecně závazné vyhlášky. Oblast vzdělávání rámcově stanoví Listina základních práv a svobod ČR, obecně reguluje školský zákon a další zákony nebo vyhlášky.

Listina základních práv a svobod ČR v čl. 33, odst. 1 stanovuje všeobecné právo na vzdělání a povinnost školní docházky. Dále v odst. 3 je rovněž stanovena možnost poskytování vzdělávání za úplatu soukromými subjekty (Česká republika, 1992).

Preprimární vzdělávání je dále definováno v mezinárodní standardní klasifikaci vzdělávání (International Standard Classification of Education, ISCED) schválenou UNESCO v r. 1976, aktuální platná verze pochází z r. 2011 (ISCED 2011 operational manual, 2015). V České republice byla poslední verze ISCED zavedena v r. 2013. (Česká republika, 2013). Preprimární vzdělávání v této klasifikaci definováno v úrovni ISCED 0 jako „vzdělávání v raném dětství, jsou obvykle určeny k tomu, aby s holistickým přístupem podporovaly poznávací, fyzický, sociální a emocionální rozvoj malých dětí a uváděly je do organizované výuky mimo kontext rodiny“ (ČSÚ, 2013). Preprimární vzdělávání se zpravidla poskytuje pro děti od 3 let do věku stanoveného pro zahájení primárního vzdělávání (školní docházka). Kromě preprimárního vzdělávání ISCED rozlišuje na této úrovni další kategorii vzdělávání, a to rozvoj vzdělávání v raném dětství, kam patří vzdělávání určené pro nejmenší děti od 0 do 3 let (Ibid).

Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Česká republika, 2004) dále podrobně definuje kdo, jakým způsobem a za jakých podmínek může poskytovat vzdělávání. Samotné preprimární vzdělávání, které je ve školském zákoně, nese název předškolního vzdělávání, je projednáno v části druhé §33 až §35.

Pravidla přidělení dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením jsou určeny v zákoně č. 306/1999 Sb.

Poskytování dalších služeb mimo školský systém řeší zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

Nakonec, určitý přesah do preprimárního vzdělávání mají tzv. dětské skupiny, které zavedl zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Dětské skupiny v podstatě nahradily jesle zrušené ke dni 31. 12. 2013, které spadaly pod Ministerstvo zdravotnictví. Činnost, která se odehrává v těchto zařízeních, byla definována jako péče, avšak v § 10, odst. 2) tohoto zákona provozovateli dětské skupiny se nařizuje mít vypracovaný plán výchovy a péče, kterého se musí držet.

Formy preprimárního vzdělávání

Ke konci r. 2020 v České republice existuje několik možností, jakým způsobem vychovávat, vzdělávat nebo pečovat o malé děti. Jak je patrno z popisu právní regulace v oblasti preprimárního vzdělávání, soukromé subjekty v této oblasti nespadají pouze pod školský zákon. Vedle mateřských škol (nebo církevních mateřských škol nebo tzv. „lesních mateřských škol“) ve smyslu § 7 školského zákona na trhu existuje řada soukromých subjektů, které používají různé názvy: „školka“, „jazyková školka“, „mateřské centrum“, „jesle“ atd. Název „dětská skupina“ je určen v zákoně č. 247/2014 Sb., ale není zákonný požadavek na použití tohoto označení při propagaci nebo veřejné prezentaci.

Soukromé subjekty (fyzické a právnické osoby) při svém rozhodování o volbě právní formy pro poskytování služeb preprimárního vzdělávání musí zvážit jak požadavky na zřízení a celkovou náročnost provozování. Pro tyto subjekty existují současně v podstatě 3 zákonné možnosti pro volbu právní formy.

NÁZEV	ZÁKON	POSKYTOVATEL	VĚK DĚTÍ
Mateřská škola (vč. lesních nebo církevních)	č 561/2004 Sb.	Školská právnická osoba, kterou zřizuje: jiná právnická osoba než ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí fyzická osoba nebo další právnické osoby (s. r. o., a. s., spolek a další)	Od 2 let (zpravidla od 3 let) do začátku školní docházky
Dětská skupina	č. 247/2014 Sb.	Fyzická nebo právnická osoba v postavení zaměstnavatele k rodiči dítěte Nezisková organizace (ústav, nadace, spolek, obecně prospěšná společnost) Církev Vysoká škola Územní samosprávný celek	Od 1 roku do začátku školní docházky
Dětský klub, školka, mateřské centrum apod. (název není určen v zákoně)	č. 455/1991 Sb.	Fyzická nebo právnická osoba za předpokladů splnění zákonných podmínek (plná svéprávnost a bezúhonnost, resp. další požadavky na odbornou způsobilost)	Od narození do začátku školní docházky

Mateřská škola

Pro poskytování služeb preprimárního vzdělávání lze zřídit školskou právnickou osobu, která bude poskytovat vzdělávání v mateřské škole podle vzdělávacích programů. Kromě školské právnické osoby, která je zřejmě administrativně nejsnazší možností pro zřízení soukromé MŠ, může soukormou MŠ zřídit také právnická osoba – společnost (s. r. o., a. s. ) nebo nezisková organizace (ústav, spolek…).

V mateřské škole může být dítě již od 2 let, zpravidla nastupují v momentě, kdy jsou více samostatné, tj. kolem 3 roku života.

Jak již bylo zmíněno, zřizovatelem školské právnické osoby může být jiná právnická osoba než ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, anebo fyzická osoba. Školskou právnickou osobu může zřídit více zřizovatelů. Na školskou právnickou osobu se vztahují stejná ustanovení občanského zákoníku o založení, vzniku, zrušení a zániku právnické osoby, pokud to není upraveno školským zákonem.

Školská právnická osoba vzniká na rozdíl od jiných právnických osob zápisem do rejstříku školských právnických osob, které vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a pro provozování MŠ není pak již potřeba další zápis do rejstříku škol a školských zařízení.

Vzniku školské právnické osoby předchází předložení žádosti podávané Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Kromě potřebných údajů o právnické osobě, budoucím řediteli, plánovanému počtu dětí ve škole aj. musí zřizovatel doložit následující doklady (MŠMT, 2016):

Užívací právo k prostorám, kde se bude mateřská škola fyzicky nacházet (výpis z katastru nemovitosti nebo nájemní smlouva).
- Prostory musí schválit místně příslušná hygienická stanice a obecní stavební úřad, které vydají závazný posudek k užívání stavby.
Rámcový popis personálního zajištění, majetkového zajištění a financování.
- Personální zajištění – plánovaný počet pedagogických i nepedagogických pracovníků s ohledem na kapacitu ve smyslu organizačního řádu (popis pozic a jejích kvalifikace).
- Majetkové zajištění – popis prostor, ve kterých bude vzdělávání poskytováno, a popis movitých věcí, které jsou nezbytné k zajištění činnosti mateřské školy.
- Finanční zajištění – doložení dalších zdrojů finančních prostředků vedle finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu.
Zajištění stravování – pokud se zároveň nezřizuje jídelna, může být prokázáno smlouvou o zajištění školního stravování.

Tady je nutno podotknout, že ne každý prostor bude vhodný pro mateřskou školu. Pokud si započítáme čas na nalezení vhodného prostoru, jeho úpravu, získání kladného stanoviska hygienické stanici a stavebního úřadu a následně podání žádosti na MŠMT, může se založení mateřské školy protáhnout až na půl roku. Požadavky na prostory jsou stanoveny ve vyhláškách č. 410/2005 Sb., č. 137/2004 Sb. a č. 268/2009 Sb. MŠMT má čas na projednání žádosti 90 dnů, stavební úřad a hygienická stanice – 30 dnů.

Financování soukromé mateřské školy při zahájení provozu je pak většinou řešeno příspěvky od rodičů (tzv. „školné“). Výše tohoto příspěvku bude se samozřejmě odvíjet od místa poskytování, kapacity nebo jiných proměnných (např. výše částky investicí na vybudování).

Mateřské školy, zřízené soukromými subjekty, mohou požádat již od zápisu do rejstříku škol o státní dotace na pokrytí neinvestičních nákladů (mzdy, odvody, zajištění běžného provozu). Dotaci nelze dostat na úhradu pronájmu nebo reklamy. Částka první dotace je snížena na 60% od výše dotačního normativu na 1 dítě v dané obci. Druhý rok se částka může zvýšit na 100% v případě úspěšné kontroly ze strany České školní inspekce. Pravidla pro poskytování dotací soukromým školám řeší zákon č. 306/1999 Sb.

Profesní požadavky na zaměstnance řeší zákon o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb. Kromě požadavku na odbornou způsobilost, dále stanoví rozsah přímé a nepřímé pedagogické činnosti, potřebu dalšího vzdělávání, upravuje podmínky pracovního poměru a jeho platnosti.

Kontrolu v oblasti školství zajišťuje Česká školní inspekce bez ohledu na typ zřizovatele, a to jak kontrolu dodržování zákonů v oblasti poskytování vzdělávání, tak i kontrolu využívání finančních prostředků ze státního rozpočtu. ČŠI může v případě zjištění nedostatků nebo nesplnění opatření uložit odpovědné osobě pokutu. ČŠI má právo dále na navržení konkursu na místo ředitele školy, resp. jeho navržení jeho odvolání, v případě závažných nedostatků v činnosti školy může navrhnout výmaz školy z rejstříku.

Dětská skupina

Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů předložila v r. 2014 vláda ČR. Vychází z Programového prohlášení vlády, ve kterém se zavázala vytvořit podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem podpořit rozvoj služeb péče o děti, vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti a podpořit rozvoj alternativ rodinné péče ve fázi preprimárního vzdělávání (2014).

V porovnání se založením mateřské školy dětská skupina se jeví méně finančně, časově a personálně náročnou alternativou pro poskytování služeb preprimárního vzdělávání. V dětské skupině mohou být děti od 1 roku do začátku školní docházky.

Na rozdíl od mateřských škol poskytovatelem (zřizovatelem v termínech školského zákona) může být buď zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) a své služby bude poskytovat jenom svým zaměstnancům (hlídání dětí zaměstnanců), anebo nezisková organizace založena za účelem poskytování péče v dětské skupině. V porovnání s okruhem soukromých subjektů, které mohou zřídit školu, je okruh subjektů v podstatě omezen na neziskové organizace nebo zaměstnavatele.

Oprávnění k poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině je nesrovnatelně lehčí než u mateřské školy. Oprávnění vzniká dnem zápisu do evidence, které vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zákon stanovuje velice stručné podmínky pro získání oprávnění:

bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby, svéprávnost v případě fyzické osoby,
vlastnické nebo jiné právo k prostorům, kde bude služba poskytována,
kladné stanovisko příslušné hygienické stanice a stavebního úřadu.

MPSV vydá oprávnění poskytovateli zpravidla do 30 dnů od podání žádosti.

Požadavky na prostor, kde budou poskytovány služby dětské skupiny, jsou stanoveny buď v zákoně (pro kapacitu dětské skupiny do 12 dětí), anebo se uplatňuje příslušné ustanovení vyhlášky č. 410/2005 Sb. (13 až 24 dětí).

Požadavky na pracovníky dětské skupiny (pečující osoby), které budou provádět přímou práci, odkazují na jiné zákony. Okruh povolání nebo kvalifikací, se kterým lze vykonávat tuto práci, vymezen takto:

lékaři (zákon č. 95/2004 Sb.);
nelékařská zdravotnická povolání (zejm. všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky, zdravotně-sociálního pracovníka, zdravotnického záchranáře, zákon č. 96/2004 Sb.);
kvalifikace sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.);
kvalifikace učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy nebo vychovatele (zákon č. 563/2004 Sb.);
profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky (zákon č. 179/2006 Sb.).

Zákon dále stanoví podmínky provozu pro poskytovatele, jako jsou omezení počtu dětí v jedné dětské skupině na max. 24 dětí, ukládá povinnost vést evidenci dětí, zajistit stravování nebo vypracovat plán výchovy a péče (ale bez zákonem dané struktury) a uzavírat smlouvy s rodiči jen písemně. Jednou z dalších povinností provozovatele danou zákonem je požadavek na uzavřené pojištění odpovědnosti za újmu.

Financování dětských skupin v současné době je plně v kompetenci poskytovatelů. Vedle plné úhrady nákladů na provoz ze strany rodičů, existuje možnost čerpání evropských dotací, která je ovšem časově omezena a skončí nejdříve v r. 2022. Další financování by mělo být zajištěno formou státních dotací, které budou v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Dětské skupiny zřízené zaměstnavatelem jsou obvykle dotované v plné nebo částečné výši zaměstnavatelem.

Další rozdíl v oblasti financi je zákaz provozování dětské skupiny za účelem dosažení zisku. Pokud dětskou skupinu zřizuje zaměstnavatel, musí vést účetnictví odděleně, aby se zachovala přehlednost.

Kontrolní pravomoc vůči dětským skupinám má Státní úřad inspekce práce, v oblasti hygieny provozu a stravování dohlíží krajské hygienické stanice. Ministerstvo může odebrat oprávnění v případě zjištění porušení příslušného zákona nebo souvisejících zákonů.

Podnikání na bázi živnostenského zákona

Služby preprimárního vzdělávání lze poskytovat v rámci živnostenského oprávnění. Živnostenský zákon kromě určení podmínek pro získání oprávnění nespecifikuje okruh osob, které mohou poskytovat služby preprimárního vzdělávání. Není k tomu potřeba ani zdlouhavý proces schválení, žádost se vyřizuje do 30 dnů.

Pro získání živnostenského oprávnění je potřeba dodržet následující podmínky:

bezúhonnost,
plná svéprávnost.

Živnostenský zákon stanoví 2 možnosti pro poskytování služeb preprimárního vzdělávání:

Děti od 3 let lze vychovat a vzdělávat v režimu volné živnosti „Mimoškolní výchova a činnost, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“.
Děti mladší 3 let lze vychovat a vzdělávat v režimu vázáné živnosti „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“.

Pro získání volné živnosti není potřebná odborná způsobilost. Vázaná živnost vyžaduje odbornou způsobilost, která je podobná té u požadavku na personál dětské skupiny (zjednodušeně – zdravotní sestra, sociální pracovník, učitel mateřské školy nebo profesní kvalifikace chůvy).

Poskytovat služby lze hned po získání živnostenského oprávnění.

Živnostenský zákon neřeší obsah poskytovaných služeb, jenom stanoví požadavky na odbornou kvalifikaci personálu (je totožná s odbornou způsobilosti) a požadavky na prostory.

Požadavky na prostory jsou stanoveny ve vyhlášce č. 410/2005 Sb.

Financování v případě podnikání na bázi živnostenského zákona je v plné odpovědnosti poskytovatele, platí tady zákony tržního prostředí. Lze ovšem žádat o evropské dotace, což je opět v plné odpovědnosti poskytovatele (splnění podmínek, administrace apod.). Státní financování na pravidelném základu není tady možné (i z důvodu křivení hospodářské soutěže). Případný zisk ze své činnosti po zaplacení daně naleží poskytovateli.

Kontrolní mechanismy zajištují živnostenské úřady v oblasti podnikání, hygienické stanice v oblasti stravování a kontroly prostor, inspektorát práce v oblasti zaměstnání.

Závěr

Poskytování služeb preprimárního vzdělávání v České republice je regulováno jak školským zákonem, tak i ostatními zákony. Pokud soukromý subjekt rozhodne o provozování soukromé mateřské školy, musí dodržovat veškeré související požadavky školského zákona. Lze ovšem zvolit cestu mimoškolského vzdělávání a buď podnikat na bázi živnostenského zákona, nebo založit dětskou skupinu, která je ovšem do jisté míry limitována z hlediska rozsahu služeb a povolených forem právního subjektu.

Lze konstatovat, že oblast preprimárního vzdělávání pro soukromé subjekty je nastavena spravedlivě a v zájmu široké veřejnosti. Ten, kdo chce poskytovat kvalitní vzdělávání mimo školské prostředí, má možnost výdělku. Na druhou stranu občanské inciativy v oblasti alternativního vzdělávání dětí mají přesně vymezené zákonem možnosti, jak uplatnit svou vizi v praxi. Nakonec, dalo by se říci, že dětské skupiny zaplňují mezeru na trhu a poskytují hlídání a péči o ty nejmenší děti.

Seznam použité literatury

ČESKÁ REPUBLIKA, 1991. Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., ročník 1991, částka 87, číslo 455.

ČESKÁ REPUBLIKA, 1992. Listina základních práv a svobod. In: Sbírka zákonů. Praha, ročník 1993, částka 1, číslo 2. ISSN 1211-1244.

ČESKÁ REPUBLIKA, 1999. Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., ročník 1999, částka 100, číslo 306.

ČESKÁ REPUBLIKA, 2004. Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., ročník 2004, částka 190, číslo 561.

ČESKÁ REPUBLIKA, 2013. SDĚLENÍ Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace vzdělání (CZ-ISCED 2011). In: Sbírka zákonů. Praha, ročník 2013, částka 158, číslo 406.

ČESKÁ REPUBLIKA, 2014. Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., ročník 2014, částka 105, číslo 247.

ČSÚ, 2013. Klasifikace vzdělání (CZ-ISCED 2011). Praha. Dostupné také z: https://www.czso.cz/documents/10180/23169548/cz-isced+2011.pdf/fa446ca2-e212-4dd8-a61e-a80a3152f7cb?version=1.0

ISCED 2011 operational manual: guidelines for classifying national education programmes and related qualifications, 2015. Paris: OECD. ISBN 9264228357.

MŠMT, 2016. Informace o postupu při založení nové školy (školského zařízení). Praha. č. j. MSMT-12107/2016-7. Dostupné také z: https://www.msmt.cz/uploads/VKav_200/Jak_zalozit_skolu/Informace_o_postupu_pri_zalozeni_nove_skoly_listopad_2016.pdf

Právní regulace soukromých subjektů ve vzdělávání: jaký je rozdíl mezi DS, jeslemi, MŠ a živností?