Dne 10. března podepsal prezident republiky návrh novely zákona o dětské skupině, která tak nabude účinnosti již od 1. května tohoto roku. Přestože novela přinese mnoho žádoucích ujasnění postupů v provozní praxi, pro provozovatele dětských skupin znamená její schválení také značné komplikace, s nimiž se musí velmi rychle vyrovnat. Pro velkou část provozovatelů má proto aktuální vývoj v oblasti poskytování služby péče o dítě hořkou pachuť.
Největší úskalí představuje kombinace tří hlavních změn, které budou mít zásadní dopad na financování dětských skupin.
První, relativně nenápadnou změnou je podmínka zajištění 8hodinového provozu dětské skupiny, chce-li provozovatel nadále čerpat státní příspěvek. „Dosud jsme měli otevřeno 6 hodin, což většině rodičů postačovalo. Navýšením na 8 hodin nám vzrostou o 20 % náklady na mzdy a také jsou s tím spojené další výdaje na energie apod.,“ upozorňuje provozovatelka dětských skupin ve Středočeském kraji, která si nepřála být jmenována. Novela přitom nepočítá s adekvátním navýšením státního příspěvku na provoz.
Od 1. května se také změní způsob výpočtu maximální úhrady rodiče za docházku jeho dítěte do dětské skupiny. Místo měsíčního stropu se nově zavádí maximální denní úhrada. V praxi to může mít zásadní dopad nejen na schopnost provozovatelů ufinancovat provoz jejich dětských skupin, ale i na peněženku samotných rodičů. Nový systém denní úhrady může být pro provozovatele výhodný u dětí s celotýdenní docházkou, kdy provozovatelé budou moci získat na úhradě rodiče o přibližně 1 600 Kč měsíčně více než při současném stropu měsíční úhrady ve výši 5.059,- Kč. Je ale otázkou, jestli budou rodiče ochotní takovou cenu platit.
Navíc velká část dětí dochází do dětské skupiny jen na 2 nebo 3 dny v týdnu a tady se situace komplikuje, zejména provozovatelům ve velkých městech. S povinností dodržet denní tarif totiž získají na úhradě rodičů často méně, než kolik vybírají nyní. Částečné docházky se tedy pro provozovatele stanou finančně nevýhodné a hrozí, že ti jejich nabídku omezí. „Zatím se mi nepovedlo vymyslet systém, který by nám vynesl každý měsíc stejné peníze jako doposud,“ říká Michaela Hrochová z Ostravy. A jedním dechem dodává, že ačkoli nerada, bude muset nejspíš navýšit školkovné pro ty, co využívají dětskou skupinu celých 5 dní. Jenže pak hrozí, že zájem o celotýdenní docházku mezi rodiči kvůli vysoké ceně klesne. A provozovatelé se tak začnou točit v začarovaném kruhu. „Je to fakt k zlosti, že musíme překopávat systém školkovného, abychom na tom neztratili desítky tisíc, ale zůstalo to aspoň nějak udržitelné. Nejhorší je, že pokud od rodičů budeme vybírat méně, nebudeme schopni nabídnout zaměstnancům nějaké lepší benefity, natož platit brigádníky, jejichž pomoc potřebujeme,“ dodává Hrochová.
Největším strašákem pro provozovatele je však přechod státního financování dětských skupin ze zálohového na zpětné financování na měsíční bázi. V dlouhodobém horizontu tato změna sice zajistí, že financování dětských skupin bude transparentnější a provozovatelé nebudou muset každoročně řešit nečekané vratky, v současné chvíli to však pro provozovatele znamená neplánovaný výpadek ve financování, kdy budou muset z vlastních zdrojů pokrýt provozní náklady minimálně na měsíc květen. Řada provozovatelů to nemusí finančně zvládnout.
„Novela nabude účinnosti ani ne dva měsíce po jejím schválení, provozovatelé tedy nemají dost času se na to připravit a našetřit si. Výše státního příspěvku na jedno kapacitní místo je až 11 900 korun měsíčně. To je v celkovém úhrnu kapacity dětské skupiny enormní finanční výpadek,“ upozorňuje Daniela Celerýnová, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin. „Provozovatelé se bojí, že u toho prvního předfinancování nebude mezera měsíc a půl, ale možná i delší. Ministerstvo nás sice ujistilo, že peníze dostaneme včas, ale mnoho provozovatelů tomu moc nevěří a obává se komplikací spojených s přechodem na nový online systém.“ To potvrzuje i Šimon Paclík z Tábora: „Pokud ta prodleva bude velká, nemáme šanci provoz tří skupin udržet. A půjčovat už si opravdu nehodlám.“