Asociace provozovatelů dětských skupin měla možnost se v letech 2023-2025 aktivně účastnit společného projektu Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který byl financován z Nástroje pro technickou podporu EU (Technical Support Instrument, TSI) a implementován pod vedením organizace UNICEF ve spolupráci s Evropskou komisí.
Smyslem projektu bylo vytvořit podklad pro kvalitativní reformu systému předškolního vzdělávání a péče v ČR, a to zejména s ohledem na děti mladší tří let. Přestože kapacita dětských skupin se od roku 2018 více než zdvojnásobila, stále platí, že v rámci EU je Česká republika jednou ze zemí s nejnižší mírou využívání institucionální služby péče o dítě mladší tří let (jen 7 % v ČR, zatímco průměr EU činí 37,5 %). Je to odrazem systému dlouhé rodičovské dovolené a faktu, že veškerá oficiální kurikula předškolního vzdělávání pracují až s dětmi od dovršených 3 let věku, mateřské školy tedy dosud přijímaly děti mladší tří let spíše vzácně.
Evropský pilíř sociálních práv však stanovuje, že všechny děti mají právo na dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném dětství. V prvních letech života dítěte se totiž vytváří základ schopnosti učit se, který je předpokladem pro budoucí úspěšný život dítěte. Dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání a péče jsou přitom zásadní zejména pro děti ze znevýhodněného prostředí, mohou jim totiž velkou měrou pomoci překonat jejich prvotní sociální bariéry. Chceme-li však dosáhnout vyšší kvality, musíme nejdříve zmapovat výchozí stav a definovat, co pro nás kvalita znamená, tj. stanovit si kritéria kvality. Ty je pak nutné dlouhodobě monitorovat a hodnotit jejich naplňování.
Odpovědnost za český systém předškolního vzdělávání a péče je rozdělena mezi Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které je zodpovědné za dětské skupiny,
a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které zodpovídá za mateřské školy. Oba typy institucí mají rozdílné podmínky fungování, požadavky na kvalitu i metodickou podporu, avšak nemají jasně stanovené věkové rozdělení dětí. Do dětské skupiny mohou děti docházet až do nástupu na základní školu, mateřská škola zase může přijmout děti již od 2 let věku. Tato sdílená odpovědnost tedy představuje výzvu pro komplexní systém monitoringu a evaluace služeb pro děti ve věku 0-6 let, který je nezbytným základem kvalitního vzdělávání a péče. Dlouhodobý monitoring a evaluace totiž umožní strategické plánování v oblasti předškolního vzdělávání a péče a konzistentnost kvality a přístupů v rámci všech služeb pro děti ve věku 0–6 let v České republice.
Česká vláda tedy požádal
a o pomoc s tímto nelehkým úkolem Evropskou komisi. Vznikl tak meziresortní projekt, na kterém se kromě dvou výše uvedených ministerstev podílelo přes 70 odborníků z více než 30 institucí, včetně akademiků, poskytovatelů služeb, obcí i rodičů. Meziresortní pracovní skupina se v průběhu dvou let pravidelně scházela a díky obrovskému nasazení zejména pedagogických výzkumníků z Univerzity Karlovy a skvělému projektovému vedení Unicefu se podařilo sestavit několik stěžejních dokumentů, které definují výchozí stav českého předškolního vzdělávání a péče a vizi pro jeho zkvalitnění napříč věkovou skupinou 0-6 let.
Tyto dokumenty Vám nyní můžeme představit:
1) Mapování nabídky a poptávky po formálních a neformálních službách předškolního vzdělávání a péče – zpráva poskytuje detailní informace o nabídce a dostupnosti služeb vzdělávání a péče pro děti ve věku 0-6 let.
2) Zpráva o současném systému a praxi monitorování a evaluace předškolního vzdělávání a péče v České republice – vyhodnocuje stávající systém monitorování a evaluace a identifikuje jeho nedostatky.
3) Zpráva o evropských příkladech dobré praxe v oblasti monitorování a evaluace předškolního vzdělávání a péče – přináší inspiraci z jiných evropských zemí (Finsko, Irsko, Litva, Nizozemsko, Norsko) pro zlepšování kvality předškolního vzdělávání a péče.
4) Monitorovací a evaluační rámec pro předškolní vzdělávání a péči – nejdůležitější výstup projektu, který představuje systematický a kontinuální přístup ke sběru kvantitativních i kvalitativních dat o předškolním vzdělávání a péči v ČR. Formuluje společnou vizi, definuje standardy kvality v pěti oblastech definovaných Evropskou unií (přístup, pracovníci, program vzdělávání a péče, monitoring a evaluace a správa a financování) a navrhuje indikátory pro hodnocení kapacit systému, dostupnosti služeb i kvality procesů. Důraz je kladen i na interakci s personálem a duševní pohodu dětí.
Všechny dokumenty prošly obšírnou diskuzí a detailním připomínkováním účastníky projektu. Zástupci z oblasti dětských skupin sdíleli s ostatními účastníky své zkušenosti a postřehy z praxe a upozorňovali na úskalí, kterým čelí, a potřebu vyšší míry finanční i metodické podpory ze strany státu pro zvýšení kvality jimi poskytovaných služeb.
Projekt byl završen závěrečnou konferencí, která proběhla ve velmi uvolněné a přátelské atmosféře 3. června 2025 za účasti vrcholných představitelů MPSV, MŠMT, zástupců Evropské komise i dalších zahraničních hostí.
Jako největší přínos tohoto projektu vnímám především navázání konstruktivní spolupráce mezi oběma resorty, které sdílejí odpovědnost za předškolní vzdělávání a péči v ČR, a možnost navázat cenné kontakty na jiné aktéry v této oblasti. Mým přáním by bylo, aby tato skupina pokračovala ve spolupráci a nadále pomáhala posunovat kvalitu péče o děti v České republice. Setkání pracovní skupiny totiž byla jedinečnou příležitostí, kdy i zástupci z praxe měli možnost se vyjádřit ke koncepčním návrhům a spoluutvářet tak směr, kterým se chceme v rámci ČR vydat.
Další informace o projektu můžete najít zde.
Mgr. Kateřina Jarolímková
ředitelka APDS