Fórum rodinné politiky 2020: Nastavíme v ČR funkční systém předškolní péče a vzdělávání?

Ve dnech 3. – 4 . září proběhlo v Pardubicích  Fórum rodinné politiky 2020 s podtitulem Rodina v centru: plnění funkce rodiny v době proměnlivých společenských a ekonomických podmínek.

Jeden z workshopů se věnoval také předškolní péči a nesl název Nastavíme v ČR funkční systém předškolní péče a vzdělávání? Na workshopu, který moderovala Julie Hrstková, vystoupili:

  1. Jaroslav Faltýn, ředitel Odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání, MŠMT
  2. Lucie Hetflejšová, MPSV
  3. Jaromíra Vítková, senátorka, Senát ČR
  4. Filip Pertold, CERGE-EI
  5. Jan Schneider, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
  6. Kateřina Valachová, poslankyně, PSP ČR

Téměř celý workshop je ke shlédnutí na YouTube:

Co je to vlastně funkční systém předškolní péče?

Ekonom Filip Pertold na začátku zdůraznil obrovský společenský význam kvalitní předškolní péče a vzdělávání. Správně nastavený systém péče pomáhá rodičům zapojit se zpátky na pracovní trh, což generuje velké příjmy do veřejných rozpočtů. Zároveň předškolní vzdělávání předchází problémům se školní docházkou, pozdějším problémům uchytit se na pracovním trhu apod. a celkově působí jako prevence sociopatologických jevů v dalším životě dětí, což rovněž ušetří státu nemalé finance. Jedna koruna investovaná do předškolního vzdělávání a péče vrátí minimálně 4x, dle zvolené metodiky i mnohonásobně víckrát. Kvalitní předškolní péče a vzdělání má zásadní pozitivní vliv na pozdější kvalitu a spokojenost života, a to hlavně u dětí ze sociálně znevýhodněných rodin.

V kontrastu k tomu Česká republika investuje do předškolního vzdělávání 0,4 % HDP, což je nejméně z evropských zemí OECD. Předškolní vzdělávání je tak v ČR dle Pertolda velmi podfinancované a tomu odpovídá i dostupnost předškolních zařízení.

Dostupnost zařízení péče o děti není dle Pertolda zajištěna především v místech, kam se mladé rodiny stěhují za prací, neboť český systém nedokáže reagovat na tyto změny. Dále vysoký počet dvouletých dětí v zařízeních předškolní péče je podle analýzy MPSV i ve venkovských regionech, což odporuje často předkládanému argumentu, že o tyto služby není ve velkých městech zájem.

Svou představu funkčního systému předškolní péče a vzdělávání dále představil Jan Schneider, předseda Asociace poskytovatelů sociálních služeb a provozovatel několika dětských skupin na Praze 4. V ideálním systému mají podle něj místo jak mateřské školy (ovšem s mnohem příznivějším počtem personálu vůči počtu dětí, ideálně v poměru 1:7, maximálně 1:10), tak jeslové třídy (s personálem vzdělaným v oblasti nikoli zdravotnictví, ale v oblasti pedagogiky a vývojové psychologie), a dále dětské skupiny jako doplňková služba především v případě podnikových dětských skupin při nemocnicích, domovech pro seniory nebo vysokých školách a v menších obcích. Dle Schneidera by dále měla být výše finančního příspěvku vázána nikoli na druh zařízení, ale na věk dítěte. Zároveň by v ideálním případě by podle něj byly všechny formy předškolního vzdělávání a péče v gesci Ministerstva školství. V praxi si dovede velmi těžko představit provoz MŠ (spadající pod gesci MŠMT) a jeslí (v gesci MPSV) pod jednou střechou.  Schneider dále zdůraznil v ČR neexistující podporu individuálních služeb jako jsou chůvy do domácností.

Jaké je místo dětských skupin ve stávajícím a budoucím systému vzdělávání a péče?

Na příspěvek Jana Schneidera navázala Lucie Hetflejšová za MPSV krátkým exkurzem zpátky do roku 2014, kdy byly zakládány první dětské skupiny. Dle Hetflejšové byl zákon určen především pro zaměstnavatele, kterým měl umožnit zakládání podnikových dětských skupin. Ti toho ovšem využili velmi málo a příležitosti se chopily neziskové organizace, které kvůli demografickému vývoji začaly doplňovat kapacity mateřských škol. Aktuálně je potřeba zajistit těmto službám stabilní a předvídatelné financování.

Z reakcí publika, ve kterém seděla velká řada provozovatelů dětských skupin, bylo znát, že novela zákona o dětských skupinách je provozovateli vnímána negativně, především v návaznosti na snížení věku dětí, které mohou do DS docházet. Ke kritice dostaly příležitost také účastníci z publika. Dle Ruth Kolínské ze Sítě pro rodinu chybí v procesu nastavování předškolní péče nějaká vize a možnost dlouhodobé práce s rodinou a s dítětem, především v případě dětí s individuálními potřebami. Regina Dlouhá z organizace Klub K2 novele vytkla to, že nereflektuje stávající zkušenosti z provozu dětských skupin ani výsledky provedených auditů.

Zástupkyně MPSV využila příležitosti pro obhajobu podoby novely. Dle analýzy MPSV je aktuálně pouze 20 % dětí v dětských skupinách starších 3 let, služba je již nyní především poskytována pro děti mladší 3 let, proto nelze podle Hetlfejšové říci, že by novela likvidovala dětské skupiny, jak je známe. Zároveň bylo podle ní nutné určit věkovou hranici právě proto, že péče o mladší děti má svá specifika a je finančně náročnější, než péče o děti starší. S ohledem na nutnost zajistit pro financování dětských skupin podporu Ministerstva financí byla proto určena hranice 31. srpna po 3. narozeninách dítěte, po kterém již dítě do dětské skupiny nesmí docházet.

Co dál?

Senátorka Vítková, která je v oblasti péče o děti již delší dobu aktivní, navrhla vznik mezirezortní skupiny ve složení MŠMT, MPSV a Ministerstvo financí, která by zajištění předškolní péče a výchovy měla řešit. Zástupci MPSV i MŠMT rovněž vyjádřili vůli ke spolupráci.

Poslankyně Valachová zdůraznila, že ačkoli se může zdát aktuální situace špatná, je zde oproti minulým letem značné zlepšení. Připomněla debaty, které mezi politiky, ale i mezi veřejností probíhaly v době, kdy jako ministryně školství navrhovala garanci míst pro dvouleté děti ve školkách. Zatímco tenkrát debaty probíhaly především kolem toho, zda vůbec takto malé děti do zařízení předškolní péče a vzdělávání patří, nyní již o tom není pochyb a je potřeba debatovat o tom, jak pro ně zajistit kvalitní a dostupnou péči. Upozornila také na to, že český předškolní systém stojí před dalšími výzvami, jako je například zajištění péče o děti s odlišným mateřským jazykem, pro které je prvním krokem k úspěšné integraci.

Debata se také krátce dotkla dalších podmínek nutných pro lepší zapojení rodičů na trh práce, kterými je lepší nabídka zkrácených úvazků. Ta by se dle Pertholda měla podpořit jejich daňovým zvýhodněním, které by motivovalo firmy k jejich zavádění.

Zdroj: FB Ministerstva práce a sociálních věcí