“Čtyři roky dětských skupin, aneb co přinesly a co nás čeká?”

Dne 26. dubna 2018 se pod záštitou výboru pro sociální politiku konal v Poslanecké sněmovně seminář Čtyři roky dětských skupin, aneb co přinesly a co nás čeká?, který moderovala poslankyně Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku.

Jak se fungování dětských skupin osvědčilo v praxi a s jakými problémy se potýkají? Pomohly nahradit zrušené jesle a je síť dětských skupin v ČR dostačující? Potřebujeme novelu zákona? Na tyto otázky zkoušeli odpovědět následující hosté:

  • Martina Štěpánková Štýbrová, vedoucí oddělení koncepce rodinné politiky MPSV
  • Daniela Vašíčková, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí
  • Hana Hašková, socioložka SU Akademie věd
  • Martina Běťáková, místostarostka obce Psáry
  • Hana Krejčí, maminka tří dětí, zakladatelka projektu Baby office
  • Barbora Švecová Vylíčilová, právní zástupce Oblastní nemocnice Kladno

Mezi účastníky semináře byli většinou poskytovatelé služby péče o dítě v dětské skupině, proto jedním z nejdůležitějších témat semináře bylo budoucí financování dětských skupin po ukončení financování z Evropského sociálního fondu. Součástí programu bylo také zhodnocení samotného zákona o dětských skupinách a jeho možná novelizace. Seminář přinesl i pohled zaměstnavatelů, rodičů a řadu dotazů z publika.

Za provozovatele dětských skupin vystoupila Daniela Vašíčková, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí, která uvedla největší problémy, s kterými se dětské skupiny podle nás potýkají.

 Možná novelizace zákona a budoucnost financování dětských skupin

Jako první ze speakerů vystoupila ředitelka odboru rodinné politiky a politiky stárnutí Jana Maláčová, na kterou účastníci také následně v diskusi směřovali nejvíce dotazů.

Jana Maláčová označila čtyřleté fungování dětských skupin za úspěch, ke kterému přispívá i situace na trhu práce. Vzhledem k nedostatku zaměstnanců se dětské skupiny stávají oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. MPSV samo provozuje tři dětské skupiny, které má na starosti právě odbor rodinné politiky a politiky stárnutí, který tak zná z první ruky problémy provozovatelů.

„Ráda bych se pochlubila, podařilo se nám využít dětské skupiny k tomu, aby nemocnice nalákaly lékařky a zdravotní sestry. V současné době se ukázal tento trend také v domovech se seniory, v současné době máme již 8 domovů pro seniory, které díky dětským skupinám nemají problém s náborem personálu,“ uvedla dále Maláčová. „Když se podíváte na výzkumy veřejného mínění, dvě třetiny lidí podporují garanci míst ve školkách pro dvouleté děti, v průměru 80 % matek uvažuje o návratu na trh práce v roce dítěte, ovšem za podmínky flexibility – možností home office a částečných úvazků. Právě tuto flexibilitu dětské skupiny umožňují,“ domnívá se Maláčová. Více než dvě třetiny dětí, o které je pečováno v DS, jsou dle dat MPSV mladší tří let. Kromě místní dostupnosti je pro slaďování samozřejmě důležitá cenová dostupnost, ženám se musí vyplatit slaďovat pracovní a rodinný život.

Maláčová přiznala, že zákon o dětských skupinách má některé své „dětské nemoci“ – MPSV má proto připraven set opatření, která by měla být zakomponována do novely zákona, pokud padne politické rozhodnutí takovou novelu připravit. Jednou z navrhovaných změn by byla povinnost provozovatelů používat označení „dětská skupina“, dále ustanovení kontrolního orgánu, který by hlídal standardy kvality, na jejichž dodržování by byl navázán systém sankcí. Další opatření, která chce MPSV navrhnout, jsou například povinnost zajišťovat dětem stravu nebo zajištění adekvátního ohodnocení pečujících osob.

MPSV má podle Maláčové hotový také návrh na zajištění financování dětských skupin z národních zdrojů, který ale bude předmětem politického jednání a dalších diskusí. Připravený návrh počítá s financováním velmi podobným tomu, které funguje u mateřských škol, zdrojem financování by byl státní rozpočet. Kde na dětské skupiny stát vezme? Podle Maláčové stojí jedno místo v dětské skupině cca 8 000 Kč, zatímco odvod pracující ženy do státního rozpočtu je 14 000 Kč měsíčně a s vysokoškolským vzděláním dokonce 22 000 Kč měsíčně. Financování dětských skupin se tedy státu dle tohoto propočtu vyplatí, zapojení žen na trh práce dále přispěje k vyššímu HDP a vyšší kvalitě života.

Co trápí provozovatele?

Přesto, že příspěvky ostatních vystupujících byly velmi podnětné (viz záznam konference – odkaz níže), nemůžeme se divit účastnícím se provozovatelům, že většinu svých dotazů a připomínek směřovali právě na Janu Maláčovou a zajímaly je především plány MPSV do budoucna.

Jako první se slova ujal Jan Schneider, ředitel Zdravotnického zařízení MČ Praha 4, který do debaty přispěl dalšími problémy, které jako provozovatel sedmi dětských skupin vnímá. Tím největším je podle něj špatný výklad zákona v oblasti počtu pečujícího personálu. Při přípravě zákona podle něj nebylo záměrem, aby byl kontrolován počet pečujícího personálu v každém okamžiku, nicméně tento (podle něj špatný) výklad nyní používá jak MPSV, tak OP Zaměstnanost. Toto činí provoz DS velmi nákladným pro provozovatele a fungování DS to velmi komplikuje.

Jako další problémy uvedl Schneider, stejně jako Daniela Vašíčková, neexistenci přechodného období pro získání kvalifikace pečujících osob a dále zbytečně přísné hygienické podmínky pro DS s kapacitou vyšší než 12 dětí. „Systém financování v rámci OP Zaměstnanost je špatně nastavený, nic už s tím neuděláme, ale musíme řešit absenci vize financování z národních zdrojů. Už nyní je velmi pozdě na toto myslet, už dneska by provozovatelé měli vědět, jakým způsobem budou DS financované za 4 roky,“ uvedl Schneider s tím, že další výzvy v rámci OP Zaměstnanost jsou pouze odkládáním problémů. „My jako provozovatelé víme, co funguje, víme, co nefunguje, provozovatelům dětských skupin je potřeba naslouchat,“ ukončil Schneider.

Na příspěvek reagovala Jana Maláčová s tím, že některá špatně nastavená pravidla z OP Zaměstnanost chce MPSV v rámci přechodu pod národní financování upravit. „Například chceme zrušit pravidlo, kdy jsou nyí dětské skupiny v podstatě sankcionované za to, pokud děti jsou nemocné,“ uvedla Maláčová.

Dalším tématem, které bylo diskutováno, bylo zajištění stravování v dětských skupinách. Bohužel dětské skupiny, pokud berou jídlo ze školních jídelen, tak jsou brány jako tzv. „cizí strávníci“, změnit to by bylo ovšem dle Jany Maláčové komplikované. Další z účastníků semináře, provozovatelka 3 dětských skupin na Praze 10 uvedla, že by ráda do zákona zakotvila normy pro zajištění stravování. „Pokud je DS větší a rodiče přinesou 20 krabiček, je to komplikované, navíc není dobré každému dítěti dát něco jiného k jídlu,“ uvedla účastnice, která má dlouholeté zkušenosti s prací v jeslích. „Během toho, co jste to říkala, jsem viděla řadu nesouhlasných reakcí v publiku. Cílem zákona bylo nesvazovat dětské skupiny byrokracií, ale strava v rámci novelizace zákona určitě debatována bude,“ reagovala Maláčová. Za MPSV bude návrh obsahovat povinnost nabízet stravu s tím, že konečná volba by byla na rodičích.

Posledním tématem, na které se v diskusi dostalo, byly plánované standardy kvality. Podle Jany Maláčové, na kterou byl dotaz opět směřován, jsou standardy způsobem, jak zamezit tomu, aby DS byly vnímány jako pouhé „hlídárny“. V návrhu novely zákona se počítá například s dalším vzděláváním pečujících osob v rozsahu 8-12 hodin ročně, což by mělo platit i pro mikrojesle. Dodržování standardů kvality by mělo být podmínkou pro zápis do evidence a pro čerpání dotací na provoz.

Článek o semináři byl zveřejněn například na denik.cz, celý záznam konference je ke stažení na webu www.dsmpsv.cz.